Dnes je sobota 17. 10. 2026, svátek má HedvikaPřihlásit · RSS
Zdravá › Nemoci a potíže

Největším zabijákem dětí jsou léčitelné nemoci

21.11.09 | Černovláska | Diskuze: 0

Do novinových titulků se obvykle dostávají nemoci budící hrůzu jako AIDS či malárie. Daleko nebezpečnější jsou přitom "obyčejná" onemocnění – průjmy či zápal plic, k jejichž léčbě stačí poměrně jednoduché a levné prostředky.

Největším zabijákem dětí jsou léčitelné nemoci

Pneumonie a průjmy mají ročně na svědomí přibližně 3,5 milionu dětí mladších pěti let. To je víc, než kolik jich zemře na následky AIDS a malárie dohromady.

„Tyto nemoci jsou opomíjeny, pozornost se věnuje hlavně HIV nebo AIDS,“ stěžuje si zástupce organizace UNICEF v Africe Dr. Tesfaye Shiferaw a dodává: „Tito zabijáci nás přitom pronásledují už tradičně a jejich oběťmi jsou především chudé děti.“

Globální výdaje na mateřskou, poporodní a dětskou péči činily např. v roce 2006 3,5 miliardy dolarů. Ten stejný rok se vydalo na AIDS 9 miliard.

Pneumonie má přitom na svědomí celou pětinu všech dětských úmrtí, zatímco AIDS „jen“ 2 procenta. Kdyby se k její léčbě přistoupilo včas, pacientovi by pomohla levná antibiotika, ale léky se dostanou k méně než 20 procentům nemocných.

Průjmová onemocnění jako cholera či rotavirus zabijí ročně 1,5 milionu dětí, které umírají na dehydrataci, oslabení imunity a podvýživu. Příčinou je především nedostatečný přístup k pitné vodě.

Vloni zabila cholera jen v Zimbabwe 4 000 lidí a očekává se, že během letošního období dešťů vypukne nová epidemie. Rotavirus, vysoce nakažlivá nemoc přenášená nemytýma rukama a předměty, si ročně vyžádá půl milionu dětských životů.

Vakcíny proti těmto nemocem, které dostává automaticky každé dítě v Evropě a Americe, se k dětem ze 44 nejchudších zemí dostanou podle humanitární organizace GAVI Aliance až v roce 2015. Do té doby budou umírat další miliony dětí.

Podle lékařů je nutné přestat hledět do daleké budoucnosti a čekat na nové vědecké objevy a vymoženosti, ale zaměřit se na prevenci tak, jak ji známe. Umožnit dětem přístup k pitné vodě a poskytnout jim dostatek minerálů a cukrů, aby netrpěly dehydratací.

„Těmto nemocem se dá tak snadno předcházet,“ vysvětluje Dr. Richard Cash z Harvardovy univerzity, který se před čtyřiceti lety podílel na vývoji rehydratační terapie, a dodává: „Prevence úmrtí v důsledku těchto chorob je to nejmenší, o co bychom se měli snažit.“