Nerobefehl

„Pokud se Němci neumí bránit, nezaslouží si existovat“

Tento výrok vystihuje podstatu sociálního darwinismu, který tvořil samotné jádro Hitlerovy ideologie. Podle svědectví Alberta Speera ho Adolf Hitler pronesl v březnu 1945 přímo v reakci na Speerovy námitky, že Neronův rozkaz připraví německý národ o jakoukoli šanci na budoucí biologické přežití.

Hitler tehdy své myšlenky rozvedl takto:

• Zánik slabých: Pokud německý národ válku prohraje, prokazuje tím podle něj svou slabost a v historickém boji o přežití nemá právo na další existenci.
• Přednost východním národům: Hitler doslova prohlásil, že budoucnost patří materiálně silnějším národům na Východě (Slovany považoval za houževnatější).
• Nezájem o budoucnost: Prohlásil, že není nutné brát ohled na základní potřeby Němců, protože ti nejlepší z národa již padli na frontě a ti, co přežili, jsou podle něj méněcenní.

Tento radikální postoj nakonec Speera definitivně utvrdil v tom, že Hitlerovi již nejde o blaho Německa, ale pouze o vlastní historické divadlo, což vedlo k ještě intenzivnější sabotáži rozkazu.

Albert Speer sabotoval Neronův rozkaz kombinací byrokratických kliček, tajných dohod a přímého ignorování Hitlerových instrukcí. Jeho hlavním motivem bylo zachovat infrastrukturu pro přežití německého národa po prohrané válce.

Jak Albert Speer rozkaz sabotoval

• Získání pravomocí: Speer přesvědčil Hitlera, že destrukce průmyslu je zbytečná, protože německá armáda získá území zpět. Hitler mu proto svěřil výhradní kontrolu nad prováděním rozkazu. 
• Změna rozkazů na „ochromení“: Speer tajně změnil pokyny pro továrny. Namísto vyhození strojů do povětří nařídil pouze odmontování klíčových součástek (např. rozdělovačů), které se daly snadno vrátit zpět.
• Korumpování a přesvědčování: Speer osobně objížděl regionální vůdce (Gauleitery) a generály Wehrmachtu. Přesvědčoval je, aby mosty, elektrárny a vodárny neničili.
• Distribuce zbraní na obranu: V oblastech Porúří rozdal Speer ředitelům továren samopaly, aby mohli průmyslové areály fyzicky bránit před nacistickými fanatiky, kteří chtěli rozkazy splnit.

Dopady na obyvatelstvo

• Záchrana základních potřeb: Díky Speerově sabotáži zůstala většina elektráren, vodáren a potravinových skladů funkční. Obyvatelstvo tak mělo přístup k pitné vodě a energiím bezprostředně po příchodu Spojenců.
• Zabránění masovému hladomoru: Zničení zemědělských skladů a železnic by izolovalo německá města od zásobování. Sabotáž zachránila miliony civilistů před jistou smrtí hladem.
• Lokální katastrofy: V místech, kde Speera předstihli radikální členové SS nebo fanatičtí Gauleiteři, k destrukci došlo. Místní obyvatelé tam okamžitě přišli o bydlení, dodávky vody a možnost obživy.
• Rychlejší poválečná obnova: Zachování infrastruktury umožnilo Německu začít s obnovou země hned po kapitulaci, což položilo základy pro pozdější hospodářský zázrak.