Proč ale infarkt může, ale nemusí být pracovním úrazem ví JUDr. Ladislav Jouza z Ministerstva práce a sociálních věcí.
Možná si odpovědnost zaměstnavatele za zdraví svých zaměstnanců dovedete představit jen jako rozdání helmy na stavbě, přidělení dalšího větráku v parném létě nebo informaci o únikovém východu pro případ požáru.„Mezi vážná poškození zdraví patří ale i onemocnění, vyplývající z práce s počítačem, z nadměrné pracovní zátěže, přepracování, neustálého stresu a psychického vypětí. Zaměstnavatel by vám měl zajistit takové prostředí a podmínky práce, aby vás riziku poškození zdraví nevystavoval,“ vysvětluje JUDr. Ladislav Jouza.
Důkazem toho, že příliš práce může i zabít, je případ smrtelného úrazu ve slévárně. Šetření inspektorů z inspekce práce ukázalo se, že poškozený odpracoval za osm měsíců 500 hodin přesčasů. Inspektorát práce tedy dospěla k závěru, že úraz byl způsoben hlavně únavou zaměstnance. Zákoník práce povoluje ročně jen 416 hodin přesčasů ročně. V té souvislosti se nabízí i další příklad: Jako pracovní úraz byl označen i infarkt úředníka, který s ohledem na množství práce musel pracovat přesčas a přitom dostal infarkt, kvůli kterému byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti. V obou případech šlo o pracovní úraz a zaměstnavatel má povinnost poškozené odštodnit.
Kdy je infarkt pracovní úraz?
Pokud zůstaneme u případu infarktu, ukážeme si, kdy pracovním úrazem je a kdy naopak ne. Pracovním úrazem je tehdy, pokud byly splněny tyto podmínky:
•náhlé vypětí sil, velká námaha a nezvyklé úsilí, kdy pracovní úkon přesahuje hranici obvyklé, každodenně vykonávané práce,
•obvykle těžká práce, konaná však za nepříznivých okolností (momentální nepříznivý zdravotní stav zaměstnance, špatné počasí, neobvyklá poloha při práci) nebo
•práce, na níž organismus zaměstnance není uzpůsoben nebo na kterou svými fyzickými schopnostmi nestačí.
Pracovním úrazem nebude, kdyby měl zaměstnanec infarkt například na pracovní schůzce v důsledku rozčilení, ale při plnění běžných pracovních úkolů – pak to není nadměrné zatěžování a zaměstnavatel je z obliga.
Soudy při případném jednání posuzují stejně námahu z tělesné práce i námahu z duševní práce.
Dejte si pauzičku
Syndrom karpálního tunelu, zhoršení zraku, bolesti zad… to je příklad nemocí, které vznikají při dlouhodobé práci s počítačem. Dalo by se jim předcházet i dodržováním povinných přestávek. Ty také definuje Zákoník práce. Při již zmíněné práci na počítači byste si měli každé dvě hodiny asi na 5 – 10 minut odpočinout, změnit činnost nebo se s někým vystřídat. Jde o to, abyste příliš nezatěžovali oči a pohybový aparát.
Zákoník práce by si měl tedy přečíst každý – bez ohledu na to, jestli pracuje na bagru nebo v bance. Je dobré vědět, kdy máte nárok na náhradu škody na zdraví. „Zaměstnavatel odpovídá zaměstnanci za škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s porušením právních povinností. Jde například o nezajištění teploty na pracovišti, neposkytnutí ochranných nápojů nebo bezpečnostních přestávek apod. Náhrada škody může mít podobu např. náhrady za ztrátu výdělku v důsledku onemocnění, bolestné podobně,“ říká JUDr. Jouza.
Jestliže máte pocit, že jste v práci ohroženi na zdraví vinou zaměstnavatele, můžete se obrátit na inspektorát práce nebo orgány hygienické služby.