Dnes je sobota 17. 10. 2026, svátek má HedvikaPřihlásit · RSS
Úspěšná › Auta a technika

Hyundai ix35 – Městský nomád

14.06.10 | Pupowski | Diskuze: 4

V loňském roce byl SUV Hyundai hvězdou autosalonu v Ženevě. Tehdy však byl jen jako koncept pro budoucnost a jmenoval se ix-onic. Dnes máme možnost do budoucnosti nahlédnout a na vlastní kůži ji prožít. V současnosti. V Hyundai ix 35 CRDi 4WD.

Hyundai ix35 – Městský nomád

Většina vozů SUV splňuje beze zbytku pouze V z názvu kategorie. Tedy vehicle. Tento Hyundai jako jeden z prvních beze zbytku naplňuje i označení sport, ukryté pod prvním písmenem názvu kategorie. O ix35 nemůžeme napsat nic jiného, než že je fešák. Jeho biologický ekvivalent by byl atlet na olympiádě v bílém jánošíkovském kroji. Stejně jako předobraz ix-onic, který byl, ač prototyp, prakticky totožný se sériovou verzí, poutá asertivním (ale rozhodně ne lacině vlezlým) dynamickým designem. Působivý líbivý sportovní flair mu byl dán do vínku v Evropě a pro Evropu, oku evropského uživatele vysloveně lahodí. Testovaný vůz byl lakován bílou barvou, která je v posledních letech stále žádanější. Říkáme díky za to! Jednotvárná šeď od stříbrné po černou je tak snad už minulostí…

Zpět do přítomnosti. Do týdenního testu nastoupil Hyundai ix35 v nejvyšší výbavě Premium. Pod kapotou měl 184 koní v nejsilnějším naftovém motoru a automatická převodovka poháněla všechna čtyři kola. Premium obsahuje prakticky vše, co si lze představit. Od kožených sedaček po osmnáctipalcová litá kola, od bezklíčového otvírání a startování, po couvací kameru. Právě tato výbava podle našeho názoru poskytuje nejlepší poměr mezi cenou a výbavou, protože za většinu zde standardní výbavy je třeba u jiných značek dále připlácet. Příplatková výbava verze Premium zahrnuje pouze dvě položky, integrovanou navigaci a skleněné střešní okno.

 

Ix35 je příjemně kompaktní a elegantní pro salónní život ve městě, překvapivě hbitý pro cestování mimo město a nečekaně průbojný v terénu. O eleganci linií karoserie jsme se již zmiňovali, ale tu, stejně jako sportovní přívětivost interiéru, nejlépe popíše na fotografiích ona sama.

Hbitost a dynamiku dodává vyspělý dvoulitrový turbodiesel se vstřikováním common-rail. Je tichý a kultivovaný, prostý jakýchkoli nepříjemných vibrací, a to i nezahřátý vzápětí po nastartování. Skvělý zátah má v širokém rozsahu otáček, bez odmlouvání táhne zhruba od 1500. S charakteristikou motoru je výborně sladěna i šestistupňová automatická převodovka. Ve standardním režimu pracuje spíše sportovně, neřadí zbytečně brzy a v kteroukoli chvíli je tak k dispozici dostatečně „nafouknuté“ turbo a dostatek síly. Po aktivaci ekorežimu tlačítkem vedle voliče převodovky se zařadí nejvyšší možný stupeň, turbo však jakoby vydechlo a bleskurychlé reakce jsou ty tam. Účinky tohoto režimu na vůz jsou srovnatelné se silnými sedativy. Odměnou je sice asi o litr nižší spotřeba, ale tu lze snadno i bez ekorežimu udržet do velmi příjemných průměrných osmi litrů.

Hyundai v návodu k použití hyperkorektně konstatuje, že vůz této kategorie má těžiště výše než běžné vozy a dříve hrozí nebezpečí jeho převrácení. Praktická zkušenost však ukazuje, že takové upozornění je zbytečné. Podvozek je odladěn sportovně, tedy spíše tvrději. V zatáčkách tak drží stopu naprosto přesně, je snadno „čitelný“. Rozdíl mezi běžným osobním vozem a tímto SUV se tak projevuje až daleko za běžnými limity, kdy fyzika už oblafnout nejde.

Jízda lehčím terénem nedělá „íixpětatřicítce“ žádný problém. Zadní náhon lze připojit trvale. I v automatickém režimu se však zadní náhon přidává k přednímu bleskově, s neznatelnou prodlevou. Schopnost průchodu i velmi kluzkým terénem je tak limitována pouze sedmnácticentimetrovou světlou výškou a použitými pneumatikami.

K našemu bílému fešákovi máme velmi málo výtek. První z nich směřuje na nekryté ukotvení předních sedadel, které působí v interiéru naprosto nepatřičně. Druhá se týká použití převážně tvrdých (i když kvalitních) plastů v interiéru. Měkčený plast lze najít pouze v malé části přístrojové desky před spolujezdcem. Poslední výtka se vztahuje k zavazadlovému prostoru, jehož značnou část zaplňuje plnohodnotná rezerva.

Celkově hodnotíme Hyundai ix35 nanejvýš pozitivně. Cenovým rozpětím od 409 000,- Kč dává vybrat nejširšímu spektru zájemců. Funkci bezpečného rodinného vozu zastane spolehlivě nejlevnější model s pohonem přední nápravy, pro zájemce o jízdu v terénu jsou k dispozici verze 4×4. Dílenské zpracování nijak nekulhá, většinu konkurentů převyšuje celkovým designem, kvalitami motoru, ekonomikou provozu i velmi příznivým poměrem value for money. Sečteno a podtrženo – palec nahoru.

Do galerie vstoupíte poklepáním na kteroukoliv fotografii.

4 odpověďi na “Hyundai ix35 – Městský nomád”

  1. Richard

    Moc se mi líbí
    Moc hezký auto. Fakt fešák.

  2. Honza

    Dámy a pánové. Nevím kdo psal tento test ale je to katastrofa..V autě seděl někdo kdo autům vůbec nerozumí. Jen ve stručnosti k dané motorizaci a převodovce (auto žere moc, v terénu naprd – 17 centimetrů světlost – nechráněný výfuk který zavadí o vše co jde. A můžu pokračovat. Automat drží zbytečně vysoké otáčky. Počítejte s kombinovanou spotřebou 10 litrů..bravo xženo:)

  3. Aneta

    Mě se podařilo tohle auto sehnat za dost dobré peníze a v krásném stavu jako bazarové. Poradíte někdo prosím, jak se staráte správně o lak auta? Já jsem to totiž sehnala snad ve stavu, že to zrovna vyjelo z lakovny.

  4. René

    O lak auta je potřeba se starat celoročně. V zimě tedy dostává určitě zabrat víc něž v létě, ale i tak je třeba mít ochranu laku na autě celoročně. Já používám hlavně keramickou ochranu laku auta, kterou si na auto dokáži dávat sám a to během několika minut. Koupil jsem si k tomu totiž keramickou ochranu laku auta v přípravku Korrek Pro Hydrox od halbich.cz Vydrží to na několik aplikací a auto zvládnete udělat do 15 minut. Můžete to použít na všechny povrchy, takže si při aplikaci nemusíte dávat na nic pozor.