„Letošní silvestr budu mít volnější. Budu ho trávit v Praze. Přátelé mě pozvali na několik akcí, takže budu přelétávat jako motýlek. Chvilku budu tam, pak se zase vrátím, pak se zase vrátím tam a pak odejdu a nevrátím se,“ usmíval se Čok.
Otázce, jestli bude o silvestru pít, se zezačátku bránil. Ale pak se dušoval: „Chraň pán Bůh, to ne!“
Po chvíli však přiznal, že se mu poslední den v roce „může vymknout z rukou“.
„Když plánujete akci, sevře se vám psychika a víte, že něco musíte. Naprosto nejlepší je proto neplánovat. Nemusíte přemýšlet nad věcmi, které jste slíbili a podobně. Takže já začnu na jogurtech a skončím u kefírů,“ pravil Vilém s vážnou tváří.
Rachejte ano, ale ty extra!
Rachejtle Čok pouští každý rok. Takové ty klasické ho nezajímají, protože není žádný troškař. Musí to být něco extra:
„Nesmí to být takové ty klasické rachejtle, které neudělají žádný zážitek. Každý rok kupuji tu nejskvělejší pyrotechniku, která se dá na trhu sehnat. Ten efekt je sice krátkodobý, protože to jenom bouchne, ale zato je to krásné, když to k zemi padá takovými vodopády.“
A jaké má Vilém novoroční předsevzetí?
Řekl jen: „Sajme, sajme, sajme, než nás někdo zajme.“