Narodil jsem se 22. srpna roku 1989 v Omsku (Rusko) ve znamení lva. Do Čech jsem se dostal v roce 1999. V současné době studuju gymnázium Jiřího Gutha-Jarkovského na Praze 1. Jsem jasný extrovert, občas i hodný. 🙂
Kdy jsi začal s tancováním?
S tancem jsem začal ještě v Rusku, v roce 1997, když mi bylo 8 let. Moje máma vždy chtěla, abych se stal tanečníkem, a tak jsem “musel” začít tancovat… 🙂 Skoro hned mě tancování začalo bavit, a proto mi nic nebránilo v tom, abych pokračoval dál.
Co pro tebe tanec znamená – co ti dává a co ti bere?
Tanec je zvláštní věc. Na jednu stranu jsem vlastně ztratil většinu dětství kvůli tréninkům, zahraničním soutěžím, soustředěním, atd. Neměl jsem čas ani na svoje přátele, ani na nic jiného, protože volného času se mi opravdu moc nedostávalo. A i když se náhodou nějaký našel, tak jsem si chtěl raději odpočinout doma…
Na druhou stranu tanec mi dává to, co nikdo jiný v mém okolí nemá. Vlastně mi ti lidé připadají “chudí” nebo ošizeni o něco. Neměl jsem sice dětství, ale teď mám víc, než např. moji spolužáci. Připadám si o něco bohatší, o něco, co moc dobře nejde vyjádřit. Je to vlastně i společenské vzdělání, ale hlavně jakési duševní uspokojení, uvolnění, nebo dokonce úplně jiný svět! Další věc je, že jsem se kvůli tanci podíval i do světa. Soutěžně jsem navštívil např. Německo, Rakousko, Itálii, Španělsko, Slovinsko, Chorvatsko ad.
Jaké jsou tvé lekce tance? Co lidem přinášejí?
Lekce jsou uzpůsobeny žákům. Přistupuji jiným způsobem k soutěžním párům a úplně jiný styl výuky uplatňuji při výuce lidí, kteří si chtějí tancem zpestřit život. Rád bych, aby si tanečníci odnesli nové poznatky, cítili, že udělali krok k vytouženému cíli a měli z výsledku radost.
Baví tě ještě něco jiného než tancování, máš ještě jinou tajnou lásku, která v tobě vzbuzuje obdobné pocity jako tanec?
Takovou lásku nebo pocity ve mně už asi nevyvolává nic. Ale baví mě hrát bowling a kulečník, rád zajdu do kina nebo do bazénu.
Co bys chtěl v budoucnu určitě vyzkoušet a nenecháš si to ujít za žádnou cenu?
Určitě let balónem, skok s padákem a bungee jumping!
Jakým způsobem se vzděláváš, jak často máš tréninky a s kým trénuješ?
Mými hlavními trenéry jsou manželé Alois a Marie Dvořákovi a jejich syn Martin se svoji partnerkou Zuzanou. Latinskoamerickým trenérem je Jaroslav Kučera. Z českých trenérů mě učili také Jarda Kuneš s Janou Kunešovou, Radek Ostrůvka nebo Zdeněk Landsfeld. Ze zahraničních trenérů to byli Ralf Müller s Olgou Omelchenko-Müller, Michele Bonsignori se svoji partnerkou Monikou, Fabio Selmi, Massimo Gorgiani, Dmitri Timokhin nebo Carol McRaild.
Tréninky mám s partnerkou Natálií 3-6 hodin denně, 7 dnů v týdnu. Je důležité tomu dávat maximum, pokud chcete patřit do taneční špičky.
Jaké máš za sebou úspěchy a co považuješ ty sám za největší úspěch?
Uvedu jen ty hlavní úspěchy. Jsem sedminásobným 1. vicemistrem a trojnásobným 2. vicemistrem ČR. Vyhráli jsme s bývalou partnerkou velké zahraniční soutěže jako jsou např. Lloret de Maar ve Španělsku nebo Alasio v Itálii.
Za největší úspěch bych považoval finále mistrovství světa v juniorské kategorie v roce 2004, bohužel dva týdny předtím jsem si natrhl stehenní sval a byl mimo tanec několik měsíců, doteď to zranění dává o sobě znát.