Dnes je pátek 16. 10. 2026, svátek má HavelPřihlásit · RSS
Novinky › Věda a zdraví

Lidé by v případě pohromy raději zachránili vlastního psa

07.10.26 | Plavovláska | Diskuze: 0

Známá psychologická studie publikovaná v odborném časopise Anthrozoös zkoumala morální dilema, zda by lidé v situaci ohrožení života (jako je živelná pohroma nebo nehoda) zachránili svého domácího mazlíčka, nebo cizího člověka.

Lidé by v případě pohromy raději zachránili vlastního psa

Výzkum s názvem „Choosing Between the Emotional Dog and the Rational Pal: A Moral Dilemma with a Tail“ (Topolski et al., 2013) přinesl velmi překvapivé výsledky:

📊 Hlavní zjištění výzkumu

  • Až 40 % lidí by dalo přednost svému psovi před cizím člověkem. Pokud byl cizinec definován jako „zahraniční turista“, přibližně 40 % účastníků uvedlo, že by raději zachránilo vlastního psa.
  • Rozhoduje míra lidského vztahu. Ochota zachránit zvíře prudce klesala s tím, jak se blížil vztah k ohroženému člověku. Zatímco u cizího turisty volilo záchranu psa 40 % lidí, u vzdáleného bratrance to bylo méně a v případě sourozence, prarodiče či nejlepšího přítele by zvíře upřednostnila pouhá 2 % respondentů. 
  • Na cizích zvířatech lidem tolik nezáleží. Pokud scénář vyměnil vlastního mazlíčka za cizího psa, lidé v drtivé většině upřednostnili záchranu člověka (cizího psa by před cizím člověkem zachránilo jen zhruba 12 % tázaných). 
  • Ženy volí zvířata častěji. Studie ukázala, že ženy vykazovaly statisticky vyšší pravděpodobnost, že zachrání svého mazlíčka na úkor neznámého člověka, než muži. 

🧠 Proč se lidé takto rozhodují?

Podle vědců za tímto chováním nestojí krutost vůči lidem, ale dva hlavní psychologické faktory:

  1. Emoční vazba a vnímání rodiny: Lidé své mazlíčky často nepovažují za „majetek“, ale za plnohodnotné členy rodiny (na úrovni dětí nebo sourozenců). V krizové situaci pak mozek reaguje emočně („hot cognition“) a instinktivně chrání ty, ke kterým má vybudované silné pouto, před někým anonymním. 
  2. Vnímaná zranitelnost a nevinnost: Další navazující výzkumy (např. v časopise Society & Animals) ukazují, že lidé obecně pociťují větší empatii k psům a štěňatům než k dospělým cizím lidem. Zvířata totiž vnímáme jako zcela bezbranná, nevinná a závislá na naší pomoci, podobně jako lidské kojence. 

Poznámka výzkumníků: Výsledky vycházejí z hypotetických scénářů (dotazníků) a ukazují, jak lidé o morálce a emocích uvažují. Skutečné chování v reálném chaosu a stresu při přírodní katastrofě se však může lišit, protože vteřinová rozhodnutí na místě ovlivňuje čistý adrenalin a okamžitý instinkt.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *