Být s někým, kdo je krásný, čistý, zářivý, oslňující. S kým jste šťastni a máte pocit, že jeho dobrota a dokonalost se přenáší na vás.
Člověk má, bohužel, tu vlastnost, že chce víc. Vždycky chce víc a to, co má, mu nestačí. A svou neustálou lačností pak zabíjí ty prchavé okamžiky nadpozemské nádhery.
Miluju zvuk rolniček či maličkých zvonků – chcete-li. Těch které se ztrácí vě větru. Nevadí mi, že nikoho nevidím, že nevidím spřežení, nevidím vlající hřívy, či klimbajicího vozku. Stačí mi ten zvuk, je krásný a čistý a povznášející. A nechci víc. Chci jen tu krásu okamžiku.
Proč to nestačilo tobě?