Před novoročním předsevzetím se nejdříve ptejte, proč chcete dosáhnout určitého cíle, a ne, jak ho dosáhnete, tvrdí odborná asistentka Julia Bayuková z University of Florida.
Možná to zní zvláštně, ale jak znalkyně uvádí, lidé, kteří si tvoří detailní plány, mohou mít s plněním svých cílů, jako je třeba úspora peněz, větší problémy.
Bayuková, pracovnice fakultního oddělení Business Administration, nedávno publikovala na toto téma výsledky výzkumu v časopise Journal of Consumer Research.
„Plánování může na člověka vlastně působit tak, že zúží své myšlení,“ řekla a dodala: „Mohu být na svůj plán tak soustředěná, že když se objeví další příležitosti, jak dosáhnout stejného cíle, pravděpodobně jí nevyužiju.“
Bayuková to demonstruje na příkladu snižování váhy. Jde o cíl, kterého lze dosáhnout různými způsoby. Pokud se žena, která drží dietu, rozhodne omezit přísun kalorií, může vzápětí odříci své kamarádce nabídku jít s ní do posilovny. Potom však nevyužije příležitosti spálit nějaké kalorie cvičením.
Bayuková a její spolupracovníci Chris Janiszewski a Robyn LeBouefová na University of Florida připravili experimenty, kterými testovali chování spotřebitelů.
Výsledky se různily podle typu smýšlení účastníků výzkumu. Ti, kteří mají spíše abstraktní myšlení, se soustředili na to, proč chtěli dosáhnout určitého cíle. Účastníci s konkrétním myšlením se soustředili na to, jak ho dosáhnout.
V jednom z testů se výzkumníci ptali účastníků z obou skupin, jak by chtěli ušetřit peníze. Někteří navíc dostali za úkol připravit konkrétní plán, ostatním nebylo navrhnuto žádné plánování.
Později měli všichni účastníci možnost koupit si něco na zub. Skupina, která nejlépe odolala pokušení utrácet, se skládala z účastníků s abstraktním myšlením. Skupina s konkrétním myšlením, která navíc plánovala, dopadla nejhůře.