Hledejme původ zřejmě někde v keltském svátku Beltaine, který byl původně pravděpodobně zasvěcen keltskému bohu ohně Belenovi. Samotné slovo „Beltaine“ se dá přeložit jako ohně Belenovy. Jednalo se o pravidelný rituál v jakémsi keltském „liturgickém“ kalendáři, kdy se pomocí ohně mělo všechno živé očišťovat od nemocí a současně podporovat plodnost.
Rituál probíhal tak, že se na vyvýšeném místě – kopci zapálily dva ohně, mezi nimi se pak vodil dobytek a poté přes ně skákali i lidé, připadně tancovali v jejich blízkosti, čimž si všichni zajišťovali zdraví a plodnost pro celý rok.
I celá následná noc byla zasvěcena plodnosti a „zelenému manželství“. Mladí lidé se po očistném ohni rozeběhli do lesů a užívali si volného nevázaného sexu až do rána. Kdy se pak vrátili do vesnic, stavěli zelené stromy – májky, jako poděkování bohu Belenovi. (Májky se dodnes například na Moravě staví většinou u domů dívek, které plánují svatbu a mladí muži tyto stromky do rána hlídají. Protože je děsná ostuda, když májku někdo ukradne.)
Křesťanští kněží a misionáři, kteří v té době bojovali s „keltským pohanstvím“, podle dobových pramenů v hlášení svým nadřízeným uvádějí, že až 9 z 10 panen, se vracelo po této noci z lesů obtěžkáno. Čemuž se musím smát, protože mi to silně připomíná dnešní reklamy (aspoň vim, kde se reklamní kreativci inspirují) – 9 z 10 zubařů doporučuje …
No a právě tady můžeme hledat původ onoho pověstného pálení čarodějnic. Křesťané, prosazující monogamní manželství a puritánství, označují keltský Beltain za satanský rituál a ženy, které se tohoto zúčastňují za čarodějnice. Ono jde samozřejmě lépe poznat těhotnou ženu bez manžela, než chlapa, který se „zeleného manželství“ účastnil taky, ale následky to na něm nezanechalo žádné.
A tady bych taky viděla původ řečí, kteří křesťanští kněží hlásali z kazatelen, že tyto, už čarodějnice, obcují se satanem v podobě kozla. Jinak by přece museli přiznat, že ty ženy jaksi musely otěhotnět s někým a současně připustit, že muži čarodějníci, si nadále beztrestně užívají života.
Náramně se jim také hodily očistné ohně, kterými tento svátek začíná. Oheň a síra přece k ďáblu a peklu neodmyslitelně patří, že?
A co chudák svatá Walburga? Ta k tomuto svátku přišla jako slepý k houslím. Měla totiž jen ochraňovat před čarami, kouzly a psímu kousnutí. Snad proto jí byl přiřknut patronát nad pohanským svátkem Beltainem.
Vy si ale nenechte žádným náboženským imperativem dnešní noc zkazit. Chcete-li skákat přes očistné ohně, prosit o zdraví a plodnost, a pak si užívat skupinového sexu v hájích, lesích a lukách, tak jen do toho. Ačkoliv bych přece jen vzkázala pannám: Fakt není třeba otěhotnět 🙂
P.S. Kdyby mě náhodou chtěl někdo za můj kacířský článeček upálit, alibisticky odvolávám: Samozřejmě, že se mohu ve svých vývodech a úvahách, ale dokonce i v pramenech mýlit 🙂
Napsat komentář