K tančení jsem se dostala již jako malá holka ještě školou nepovinná, když rodiče nevěděli co s mojí přebytečnou energií. Začala jsem navštěvovat již neexistující taneční klub u nás v Domažlicích, kde jsem se dostala k základům nejen latinsko-amerických tanců, ale i mamba,salsy či některých standartních tanců.
Od druhé třídy jsem navštěvovala ZUŠ Domažlice, kde jsem se věnovala scénickému tanci a základům baletu, což mě moc nebavilo a hledala jsem ještě nějaký doplňují koníček, který by se ke scénickému tanci hodil a více bych se při něm „vyblbla“. To mě přivedlo do Taneční školy Dance manželů Cíchových, kde jsem našla i svého prvního tanečního partnera a z doplňujícího koníčku se stal můj přední zájem. Po čtyři roky jsme získávali zkušenosti na různých neregistrovaných soutěžích, v době, kdy jsme se chtěli registrovat, mi partner utekl k fotbalu. Avšak jsem měla štěstí a našla si ihned nového partnera, se kterým jsem si vytančila jak v latinsko-amerických, tak standardních tancích třídu B, jelikož jsme byli i spolužáci, po pěti letech na nás dopadla ponorková nemoc a my museli raději od sebe. V tu dobu jsem potkala Honzíka, svého současného partnera, který byl ovšem déčkař, ale netrvalo dlouho a vrátila jsem se opět do třídy B.
V současné době již závodně netancuji, jelikož jsme dala přednost studiu VŠ, ale tancování jsem se nedokázala vzdát, proto tančím a trénuji v TK Avanti v Domažlicích, kde se věnuji tanečním formacím. Dále se podílím na trénincích juniorského páru. A stále ještě trénuji s Honzíkem, jelikož děláme vystoupení. V letošním roce jsem také působila v TK Gregoriádes, kde jsem tančila formace.
Jaké jsou mé lekce:
Na svých lekcích bych chtěla ukázat, že tanec není jen sport,ale je to určitý životní styl. Lekci bych chtěla začínat lehkým zahřátím a protáhnutím, abychom se pak mohli vrhnout na jednotlivé tance, kde bychom se nejdříve naučili základní kroky a poté variace, které byste si mohli zatančit na plesech, diskotékách či jiných tanečních zábavách. Lekce zakončíme posilovacími cviky,abychom měli krásně zpevněné tělo.
Nechtěla bych naučit jen kroky a techniku, ale i posílit sebevědomí žen, aby se nebáli a nestyděli tančit před ostatními lidmi, aby jim tanec připadal jako přirozený pohyb.
Motto:
„Život je tanec, tanec je život!“
Lektoři, trenéři a školitelé:
Pavel Cích, Filip a Lenka Gregoriádesovi, Eva a Petr Bartůňkovi, Lenka a Marcel Gerbertovi, Eda Zubák, Honza Tománek, Petr Odstrčil