Zelený čtvrtek

Dnes si připomínáme historickou chvíli poslední večeře Páně. Ježíš Kristus podle Bible právě na Zelený čtvrtek pořádal svou poslední večeři pro své učedníky a následovníky. Tady zazněla slavná slova, která vešla do liturgií snad všech křesťanských náboženství:

„Ježíš pozdvihuje chléb a říká: Vezměte a jezte z toho všichni. Toto je moje tělo, které se za vás vydává. Poté bere do rukou kalich vína a praví: Vezměte a pijte z něho všichni. Toto je kalich mé krve, která se vydává za vás a za všechny na odpuštění hříchů. Toto je smlouva nová a věčná, to konejte na mou památku.“

Leonardo da Vinci – Poslední večeře Páně

V kostelích a modlitebnách je proto dnes vysluhována slavnostní večeře Páně. Katolický klér včetně papeže však dnes vykonává další velmi podstatnou tradici. A to mytí nohou svým bratrům. Ježíš Kristus totiž před touto večeří umyl nohy svým učedníkům, aby ukázal, že i on je schopen sloužit svým bratřím a nehodlá se nad ně nijak povyšovat.

V tento den by se lidé měli věnovat dobročinnosti a službě blízkým. Je to den dobrých skutků, pomoci a obětí. Podle tradice dnes také naposledy zazní kostelní zvony, protože pak odletí do Říma, aby se vrátily až na Bílou sobotu. Kostelní zvony  nahrazují řehtačky  a klapačky.

V minulosti měly právě dnes hospodyně opravdu hodně napilno. Musely smýčit a zametat, načež pak vynášely smetí na rozcestí, to proto, aby se obydlí nedržely blechy.

Věřilo se, že pokud se dnes ráno posnídá pečivo s medem ochrání to konzumenta od nemocí a nachlazení po celý rok.

Po celý týden až do Velikonoční neděle se nesmělo jíst maso teplokrevných zvířat. Konkrétně na Zelený čtvrtek se jedlo především zelí a hrách, novodobě i špenát. Ovšem bez masa.

V českých zemích se pečou právě na Zelený čtvrtek Jidáše, což je speciální velikonoční kynuté pečivo. Dělají se z něj různé tvary – bochánky, preclíky,  pletýnky, věnce, nejčastěji však se jedná o spletené provazce, které měly připomínat provaz, na kterém se Jidáš (který zradil právě na Zelený čtvrtek Ježíše Krista a vydal ho římským vojákům) ze zoufalství nad svým skutkem posléze oběsil.