Samoživitelé si musejí půjčovat na jídlo

Třetině rodičů samoživitelů nestačí peníze na oblečení (35 %), na kvalitní stravu (33 %) nebo mají neúnosné výdaje na bydlení (36 %). „Jenom v lednu jsme pomohli více než 100 rodinám celkovou částkou přes 800 tisíc korun a rozeslali více než čtvrt tuny oblečení,“ dodává k výsledkům průzkumu ředitelka Klubu svobodných matek Dana Pavlousková.

Narostl podíl samoživitelů, kteří vycházejí obtížně s příjmem – z původních 54 % v období před koronavirovou krizí na současných 62 %. Až dvě pětiny samoživitelů hodnotí svou finanční situaci jako horší než před rokem, konkrétně u více než třetiny došlo ke snížení příjmu.

Celkově problematickou finanční situaci domácnosti samoživitelé a samoživitelky v uplynulém roce nejčastěji řešili úsporami na jídle či provozu domácnosti. Více než polovina samoživitelů byla nucena vzít si půjčku (34 % od příbuzných, 13 % od bank, 8 % od nebankovních institucí). Třetina odkládala placenou zdravotní péči. Čtvrtina dotázaných (25 %) má v současnosti zásadní problémy se splácením svých dluhů.

O dávky v hmotné nouzi během posledního roku častěji požádaly samoživitelky (23 %), respondenti s nižším vzděláním (36 %), s malými dětmi a dále ti, kteří nemají podporu příbuzných či známých (34 %). Šlo také častěji o ty, kteří pracují na DPČ nebo DPP, jsou na mateřské nebo rodičovské a především nezaměstnané.

Třetina respondentů se musela v důsledku pandemie vyrovnat s následky změny své pracovní situace, konkrétně třináct procent samoživitelů a samoživitelek se stalo nezaměstnanými, dalších šest procent přišlo o práci na dohodu a desetině byla snížena mzda.

A právě finanční dopady pandemie na domácnost vedly u šest procent k nutnosti se přestěhovat, většinou do levnějšího bytu nebo k příbuzným či známým.