Už to nebolí, není to palčivé, nesvírá se hruď. Přesto se mi stýská.
Chybí mi naše povídání. O všem. O přátelích, pocitech, novinkách, o filmech, o politice. Není s kým si pořádně zanadávat nad známkou „s tím chlapem, co ho nesnášíme.“ Není komu říct, co vyvedli naši potomci, není s kým se zasmát jak jsme to na posledním raidu zase lamili.
Tedy asi je s kým, ale s nikým to není takové … takové … prostě není to ono.
Prostě se mi stýská.