Čekáte na to dlouho. Moc se těšíte, až vám to bude jedno. Nechcete se přece trápit, nechcete ronit slzy a litovat se.
Máte plnou hruď pocitů, které se derou ven mezi žebry. Chcete vědět proč? Proč se to stalo? Proč takhle?
A pak to najednou přijde. Je to tady. Žádné pnutí v mezižebří, žádné pálení v krku, žádné slzy v očích. Panuje klid a bezvětří. Taková zvláštní, vypolstrovaná prázdnota.
A víte co? Ani nechcete vědět proč se to stalo. Vždyť teď už je to úplně jedno ….