Neplodnost je tvrdým zásahem do psychiky

Proč  je vlastně diagnóza neplodnosti pro páry tak deprimující? „V první řadě je to samozřejmě už biologicky zakotvená potřeba mít potomka. A její nenaplnění přináší obrovské množství psychických problémů. Počínaje prožitky neschopnosti splnit něco tak základního a samozřejmého přes smutek z faktu, že přicházím o velikou životní radost, přes pochybnosti o smyslu vlastní existence, která nemá pokračování v dítěti. Početí dítěte je pořád částí společnosti vnímáno jako nějaká schopnost. A neplodnost se tak dostává do škatulky ne-schopností. Nebývá vnímána jako nemoc v pravém slova smyslu. Nikdo neodsoudí alergika, že nemůže projít rozkvetlou loukou. Ale když pár nemá děti, setkává se s odsudkem okolí relativně často,“ říká PhDr. Markéta Rokytová, dlouholetá psycholožka Centra reprodukční medicíny GEST.

Podle dostupných informací je GEST jediným centrem, které nabízí  psychologickou poradnu pro své klienty zdarma. Až na výjimky patří mezi pacienty ženy, i když to podle Rokytové rozhodně neznamená, že by muže problém netrápil. Pacientky ovšem více než jejich protějšky touží sdílet svůj osud. Většina z nich bojuje s určitou sociální izolovaností. Často jsou obklopené kamarádkami, které jsou těhotné nebo mají malé děti. S nimi pak těžko probírají svůj problém. 

Zásah do sebevědomí, partnerství

Podobné pocity také  zažívají ženy poté, když nevyjde první pokus oplodnění  ze zkumavky. Najednou přichází šok. A to přesto, že lékaři dvojicím sdělují, že šance otěhotnět díky metodě  IVF (in vitro fertilizace) je při každém pokusu cca 35%. „Tuto informaci však pacientky často vytěsní, neslyší, nepřijmou. Bývají přesvědčeny, že už si jdou pro miminko. Negativní gravitest přináší velkou krizi a zklamání,“ popisuje Rokytová.

Téměř pokaždé  řeší pacientky pochybnosti o vlastním ženství. Opakuje se pocit selhání v oblasti, které zvládne „každá normální“ ženská. A nezdar se pochopitelně promítá i do partnerského vztahu. 

 

Některé  páry těžká situace ještě posílí. Ovšem u mnoha dochází  ke konfliktům, zvlášť pokud léčba trvá dlouho a nepřináší výsledky. Samozřejmě často trpí i sexualita, která se vlivem léčby dostává „pod tlak termínů ovulace, spermiogramů a embryotransferů.“

Tlak okolí

Mnoho žen bývá pod velkým tlakem okolí. Opakovaný neúspěch při početí  je zklamáním pro budoucí prarodiče, kteří se těší na vnoučata. Pár bývá často obviňován z kariérizmu a sobectví. S tím souvisí otázka, jak a jestli vůbec mluvit s okolím o umělém oplodnění. „Pokud okolí o léčbě neví, musí žít pár život ve lži, permanentně si vymýšlet nové a nové důvody absencí v práci, důvody, proč ještě děti nemají. Pokud o problému jsou schopni mluvit, stávají  se tématem hovorů u kafe, terčem soucitných pohledů  typu zase nic, okolí jim vidí  do ložnice,“ říká psycholožka.

Otázka je, jak tedy k okolí přistupovat. „Je dobré si zvážit, co komu je daný pár ochoten říct. Určitě bude víc vědět třeba rodina, míň kolegyně a skoro nic nějaký vzdálenější člověk.  Je možné se na to předem alespoň trochu připravit tím, že si to partneři opravdu společně promyslí. Někdy pomáhá připravit si předem jakousi univerzální odpověď, která příliš zvědavým lidem jednoznačně a ve vší slušnosti řekne jen minimum informací a naznačí, že diskuse na toto téma dál nepokračuje. Tím, že jde opravdu o intimní téma, je určení hranic legitimním krokem k pocitu bezpečí,“ vysvětluje Rokytová.

Obecně bohužel stále platí, že Češi jsou poměrně netolerantní  k neplodným párům. GEST se snaží dotčeným dvojicím pomáhat, na konci loňského roku byly spuštěny stránky na FACEBOOKU Všechna miminka jsou super. Jejich hlavním posláním je bourat společenská tabu v oblasti neplodnosti.

Jak z toho ven?

Univerzální  odpověď jak nejlépe zvládnout léčbu neplodnosti bohužel neexistuje. Každý člověk má totiž jiné mechanismy zvládání  krizových situací. Co funguje u jednoho, nemusí platit u druhého. Podle psycholožky je především potřeba obrnit se velkou trpělivostí. A klidně vyhledat odbornou pomoc psychologa, tedy někoho, kdo může dvojici náročnou situaci alespoň trochu ulehčit. O tom, že psychika ve snaze o početí dítěte hraje velkou roli, svědčí mnoho příkladů. Například páry, kterým se spontánně narodilo miminko teprve poté, co dítě adoptovaly. Dokonce lékaři zažili, že pomohl i pes. V některých případech je ovšem těžké určit, co ve finále zabralo. Psycholog totiž pracuje obvykle v součinnosti s lékaři.

Navzdory neustálému pokroku v reprodukční medicíně bohužel stále zůstávají některé páry, které se vlastního miminka přes veškerou snahu nedočkají. I na tuto eventualitu musí psycholog pacienty připravit. V České republice jde odhadem zhruba o 10- 15 % procent neplodných dvojic. Pozitivní zprávou je, že se toto číslo během let snižuje.