Samotného obřadu se zúčastnilo jen osm lidí. Nevěsta, ženich, dva svědci a jejich čtyři děti, které mají z předchozího manželství.
„Svatba byla malá, klidná, ale úžasná. Večer jsme uspořádali mejdan pro přátele a to je tak všechno, co vám k tomu můžu říct. Vzali jsme se proto, že se máme rádi. Ale další děti zatím určitě neplánujeme,“ upřesňuje Korzu Dolinová, matka Terezky (11) a Jůlinky (9).
Zatím se novomanželé nechystají ani na svatební cestu.
„Pojedeme v létě na klasickou dovolenou s dětmi do Chorvatska. Možná, že pak vyrazíme na pár dnů do Francie. Nikdy jsem tam nebyla. Dostali jsme od přátel dvě letenky do Paříže, tak toho asi využijeme,“ prozrazuje Míša své plány.
Původně plánovala svatbu o pár týdnů později, ale nakonec vzala zavděk 1. májem, který je i symbolem lásky.
„Oni totiž v květnu nikde neoddávají. Uvítala bych svatbu alespoň o týden později před prodlouženým víkendem, ale radnice tyto termíny nenabízejí. Lidé se v květnu nechtějí brát, přináší to prý smůlu,“ kroutí Míša nechápavě hlavou.
Ona ani její muž na takové pověry nevěří. „Vím dokonce, jak tahle pověra vznikla. Většinou už za devět měsíců čekaly rodiny dítě. A právě v únoru byly maminky nejohroženější. Byla velká zima a nejvyšší úmrtnost kojenců, tak rodiček. Dnes už ale nic takového nehrozí,“ uzavírá Míša Dolinová.