- Tuky patří mezi základní živiny, které naše tělo potřebuje pro bezproblémový chod.
- Tuky jsou nejvydatnějším koncentrovaným zdrojem energie v 1 gramu tuku je přibližně 38 kJ.
- Tuky by měli tvořit cca 25% z celkového příjmu energie
Zkonzumované tuky náš organismus rozloží na mastné kyseliny a glycerol. K dalšímu zpracování je dopravuje krví, přesněji cévami. Pokud převažují tuky živočišné tedy nasycené mastné kyseliny, cévy se začnou naplňovat cholesterolem, k nim se začnou přidávat i jiné látky a cévy se začnou zužovat a hrozí ucpávání. Pokud konzumujete tuky rostlinné, tedy nenasycené mastné kyseliny, ty naopak brání usazování cholesterolu v cévách.
Cholesterol : je látka podobná tuku, která se nachází ve všech látkách lidského organismu. Cholesterol je nezbytný pro život a správnou funkci mnoha orgánů. Je důležitý hlavně pro tvorbu buněčných membrán. Na druhou stranu jeho nadměrná přítomnost v organismu je rizikovou pro vznik cévních onemocnění . Denní příjem by neměl přesahovat 300 mg.
Cholesterol obsahují pouze živočišné potraviny .
Tuky rozdělujeme na nasycené a nenasycené mastné kyseliny.
Nasycené mastné kyseliny se vyskytují prakticky ve všech potravinách živočišného původu (maso,mléko). Nasycené mastné kyseliny zvyšují hladinu cholesterolu v krvi a tím i riziko srdečně cévních onemocnění.
Nenasycené mastné kyseliny se dále dělí na mononasycené a vícenasycené mastné kyseliny . Vyskytují se převážně v potravinách rostlinného původu a v rybím tuku.
Mononasycené mastné kyseliny se vyskytují zejména v rostlinných olejích.
Vícenasycené kyseliny si organismus neumí sám vyrábět a proto čím je obsah těchto kyselin v potravinách vyšší, tím je jejich tuk z výživového hlediska hodnotnější. Vícenasycené mastné kyseliny hrají významnou roli jako prevence srdečně cévních onemocnění. Pomáhají snižovat hodnotu cholesterolu v krvi. Patří sem omega 6 a omega 3 mastné kyseliny, které jsou pro naše zdraví velmi důležité.
Podle posledních výživových doporučení by se konzumace nasycených mastných kyselin měla rovnat cca 10% celkového energetického příjmu. To znamená cca 1/3 veškerého tuku, který zkonzumujeme by mělo být ve formě nasycených mastných kyselin. 2/3 veškerého tuku bychom měli přijmout ve formě nenasycených mastných kyselin. Praxe je však taková, že nasycené tuky,konzumujeme ve dvojnásobném množství oproti doporučení. Hladina nasycených mastných tuků je většinou plně pokryta příjmem tzv.skrytých tuků v mase,mléce,uzeninách či cukrovinkách.Proto nepatříte-li mezi zastánce alternativních výživových proudů (vegetariáni,vegani) je pro vás konzumace viditelných nasycených tuků nežádoucí.
Často slýcháme doporučení tipu vědomně se vyhýbejme živočišným tukům a nahrazujme je tuky živočišnými. Vzhledem k tomu,že nasycené mastné kyseliny konzumujeme především ve formě skrytých tuků a pouhou preferencí rostlinných tuků budeme konzumovat nasycených mastných kyselin stále velké množství, šel bych ve výše uvedeném doporučení ještě dále. Dávejte přednost konzumaci méně tučného masa a nízkotučným mléčným výrobkům, vyhýbejte se konzumaci viditelných živočišných tuků a nahraďte je tuky rostlinnými s nízkým podílem tuků nasycených.
Příklady z praxe:
Velmi známým příkladem je změna stravovacích návyků ve Finsku v oblasti Karélie. V sedmdesátách letech dvacátého století, zde byl vysoký podíl zaměstnanocti v zemědělství . V roce 1972 zde nikdo nekonzumoval odtučněné mléko a 90% populace bylo zvyklých konzumovat chleba s máslem. Po cílené osvěte Národního zdravotního ústavu došlo k výrazné změně stravovacích návyků. V roce 1997 konzumovalo odtučněné mléko již zhruba 50% populace a 10% lidí jedlo chleba s máslem. V období 1972 – 1997 došlo k poklesu celkového cholesterolu o 18%, poklesem úmrtnosti lidí v produktivním věku o 82% a prodloužení průměrné délky života o sedm let.
K 1.1.1991 se u nás změnila dotační politika másla což mělo za následek skokový růst ceny. Následně se významně snížila konzumace másla, které bylo nahrazeno rostlinnými tuky. V letech 1988 – 1997 došlo k poklesu koncentrace non- HDL cholesterolu o 13% a výzmanému snížení úmrtí v důsledku kardiovaskulárních chorob.
zdroj: kardiologie v primární péči ročník 3 vydání 2 str.50 – 54
www.zdravykorinek.cz