Lidé modřínu působí obvykle dojmem sebejistých a rozhodných
lidí. Velmi rádi imponují okolí a vždy mají snahu zaujímat dominantní
postavení. Rozhodující roli se snaží hrát nejen v zaměstnání, ale i ve
společnosti a v rodině.
Mají tvůrčího ducha, fantazii a často neobvyklé nápady.
Modříni jsou velmi pracovití a dokáží si udržet vysokou pracovní morálku, ve
vztahu k sobě jsou v tomto ohledu docela přísní. Jejich tvůrčí schopnosti se
často projevují v umění nebo vědě, mívají rádi hudbu a rozumí jí. Ve snaze o
soulad mezi skutky a myšlenkami dostávají se modříni do jakéhosi zvláštního
stavu povznesení nad tento svět a dokáží vykonat ohromné skutky, aniž by přitom
mysleli na důsledky pro svoji osobu.
Ve společnosti se modřín projevuje jako
přímočarý člověk s přirozenou nechutí k přetvářce a lži. Člověk modřínu není
žádný diplomat. Bohužel bývá někdy zbrklý v úsudku, v jednání s lidmi je značně
netaktický a neopatrný. Přestože navenek jedná a rozhoduje sebejistě, stává se
často obětí intrik a někdy bývá jeho jednání obratně vedeno někým jiným. Jeho
přímočarost i neopatrnost jej často přivádí do dobrodružných situací, které
miluje.
Mezi lidmi tohoto znamení je však také nemálo hrdinů a mučedníků. V
lásce je modřín vybíravý a dokáže na „tu pravou“ čekat třeba celý život. V
lásce bývá překvapivě nesmělý až neobratný, jemný a citlivý. V rodinném životě
bývá oporou. Miluje pohodlí, ale nemá rád zbytečný přepych, v majetkových
otázkách bývá uvážlivý a rozumný.
Modříni se zpravidla těší dobrému zdraví
většinu svého života. S chorobami, které je potkávají, se vypořádávají rychle a
bez špetky sebelítosti. Nikdy se svými bolístkami neobtěžují okolí. Nejčastěji
je trápí plicní choroby, ve stáří je někdy zlobí játra. Podle keltské mytologie
je ochráncem těchto lidí orel. Z drahých kamenů jim nejlépe vyhovuje ametyst,
topas a safír.
Mezi známé lidi
modřínu patřil státník Abraham Lincoln i císař František Josef I., spisovatel
Boris Pasternak (jehož gesto odmítnutí Nobelovy ceny v roce 1958 je krásným
projevem typického člověka modřínu), fyzik Alessandro G. Volta a také
legendární loupežník Václav Babinský, jenž „bohatým bral a chudým dával,
přičemž nikdy nikoho nezabil.
Modřín je nádherný
strom, původní ve všech horských oblastech Evropy, kde roste i ve výškách do
2000 metrů nad mořem. Jeho dřevo je trvanlivější a pevnější než u ostatních
jehličnanů, používalo se ke stavbě domů a kdysi se z něj dělaly střešní
šindele.
Modřín je stromem horských víl, které nad ním mají ochrannou moc.
Podle pověstí se tyto víly vždy mnohonásobně odvděčily lidem, kteří jim pomohli.
Vykuřování modřínovým dřevem, či jen pálení modřínového jehličí prý dokázalo
odvrátit nepříznivé vlivy.
Malým dětem Keltové někdy zavěšovali kousek
modřínové kůry na krk, aby je chránil před očarováním. Modřínový les má
zvláštní tiché kouzlo. Stojíme-li nějakou dobu pod těmito stromy, můžeme si
pomoci od nedostatku sebedůvěry a dokážeme pak lépe využívat své nadání.
Kontakt s modřínem také pomáhá lépe snášet nepřátelské postoje lidí i nepřízeň
osudu. V literatuře se často jako strom tohoto období uvádí též cedr, který
však u nás neroste. V jižněji položených oblastech však
Keltové cedr znali a
velmi si jej vážili. Jeho silice sloužila ke konzervování a pevné dřevo ke
stavebním účelům. Pod stejný znak oghamu patří i janovec, kapradí a rákos.