Zpověd motorkáře

- Zpověd motorkáře
Vyšlo v blogu:  Wast

Zpověd motorkáře

29.08.08, 16:46, autor: Wast , Hodnocení: -
...vášeň za kterou se tvrdě platí

Čtenost -   Diskuze: (0
 

 


Začal jsem jako každý, koloběžka, kolo a minikáry.Ty jsme s klukama stavěli nejčastěji ze dřeva.

Součásti jsme hledali v hromadách šrotu (kovové tyčky na osičky atd.), zvlášt oblíbená byla kolečka starých kočárků. Jasně nebyla nafukovací, plná guma se někdy svlékla, nám to nevadilo.Tehdy jich bylo dost.Káry neměly volant zatáčelo se nohama. Dělali jsme i různé typy, co kus, to originál. Pak stačilo přitlouct na zadní část odrazky a hurá na kopec. No pochopitelně, dyť neměly pohon (motor).Taky jsme se navzájem tlačili, to ale bylo dobrý jen, když jste se vezli. Pak přišly na řadu různě svařený kostry, většinou nám je svařil starej Hyška.

 

Uteklo to rychle a jen co nám bylo 13-14 let, přišly na řadu první motorky. Zn.JAWA 50 Pionýr - jedno, nebo dvousedadlový. Jak jsme jim říkali? Pařez, fichtl a moped zn.Stadion-kozel , to platí do dnes.

 

Vetšinu času po škole jsme trávili u kamaráda Rendy Hyšky, jeho táta měl největší garáž, navíc jsme se tam mohli něco přiučit , byl od fochu, automechanik.

 

Přišly i problémy jízda bez papírů, první úrazy boule, modřiny a odřeniny tzv.silniční lišej. Nezapomenutelná je naše jízda na Pionýru ve čtyřech. Tehdejší kšefty s rusákama, kupovali jsme od nich benzin, měli dva druhy červený a žlutý, ten byl lepší něco jako náš super. Kanystr stál pár piv, někdy se nás snažili oblafnout, ve spod voda na vrchu benzín. Taky jsme jezdili na techničák. Jo pincek jel a jede i na ředidlo, ale ne dlouho. Dobře se ale na nich vozily holky.

 

Občas nás honila VB (Veřejná bezpečnost) tehdejší název policie. To jsme to pak vzali parkem, nebo úzkou polní cestou. Oblíbeným pionýrem byl zn.JAWA MUSTANG , vypadal jak terenní motorka, zvedali jsme u nich výfuky z frajeřiny, taky nás párkrát spálily, no hlavně to odnášela lítka.

 

Jo pamatuju jak přišly Simsoni (Made in DDR) tehdy stál kolem 6 000 Kčs a nemohl je mít každý. Hned se u nás ve městě taky stala tragédie.

 

Čas letěl (18 pryč) na řadu přišly motorky JAWA 250 a 350. Pane to už byl rozdíl, taky to začalo lést dost do peněz.
Byly, a jsou to dost silné mašiny, tak už jsme si museli dávat pozor. Jezdit se na nich dalo dál, tehdejší Československo jsme projeli mnohokrát křižem krážem. Ale vyplatilo se to, i holky se na ně balily líp.

To byla doba, jé.

 

Pak nastala změna, pad režim a otevřeli se hranice. Vše podražilo, ale západní výrobci jsem začali valit zboží ostošest. Mezi tím i motorky, k naší radosti pochopitelně. Chtělo a chce to hlavně prachy. To si pište, není to nic levnýho. Museli jsme hodně makat, někteří z nás jeli vydělat do ciziny, ale vyplatilo se.


Ale je to na jedné straně VÁŠEN jako hrom (jako PC-Moto u mě 50/50). A na druhé zase strach, velkej strach, hlavně rodiče kluků ty kolikrát nespali.

 

Motorkáři obecně spolu vycházejí až na výjimky dobře. Takovy ty zkresleniny známé z filmů se u nás moc nevedou. Jo nějaký ty slova i rány padnou, no jsme přece chlapi. Třeba posměšky typu "rejžožroute", to jsou ti co mají japonce (mašina Made in Japan). Je to jen rivalita, tak jako jinde, ty svý mašiny mají taky vymakaný, je tam větší šance pro začátečníka a měně movité. Taky mají své srazy, soutěže, hospody a cluby, kde se sdružujou stejně jako my.
Každej nemá pár set tisíc  na Harleye, tak se sveze dobře za  míň, o dost míň. Jo taky se na nich daj dělat všechny ty voloviny např.jízda na jednom kole a tak, no to je jen základ.

 

VÝSTROJ:
- různý helmy (často bizardní tvar) "blimbáky", kombinézy, bundy s třásněma- materiál kůže , vysoký kožený boty (často vokovaný), rukavice, brýle a šátky. Pořádně všechno zakrytý, různý ty masky.ZapnutÝ vše až ke krku - to není na machrování, ale proto aby vám např. při 200 km/hod nevlétla za bundu vosa,  popř. do úst, co teprve by nadělala s okem.Taky cvoky, tetování a tak, je to prostě životní styl.

 

HUDBA:
- Heavy Metal, rock hodně tvrdý rock, tak mezi nás nelezte s nějakým diskem. O takový nestojíme. To taky znamená, že neberem každého kdo si zrovna vzpomene, socky nebo zazobance, co chtěj jezdit jen proto,  že na to mají prachy.

 

Na svých cestách jsme byli často (teď snad ještě více) svědky dopravních nehod, vždy se ale snažíme postiženým lidem nějak pomoct.

 

Je to VÁŠEŇ za kterou se tvrdě platí.

Často bohužel tím nejcenějším, životem.

 

 
 
Ohodnoťte článek
Hodnotit mohou pouze přihášení uživatelé.
Tento článek zatím nikdo nehodnotil | Průměrné hodnocení: (-)

Valentýnské opojení

Lidský cit jménem láska má svoje oficiální místo v kalendáři. Je jím 14. únor - svátek všech zamilovaných, známý také pod jménem svatý Valentýn. Ke společné romantické večeři se svým miláčkem můžete připravit míchané soft drinky. Určitě budete opilí velkou láskou, ale míchanými koktejly rozhodně ne!
autor
O autorovi
autor
autor
další články autora
Další články autora
další články autora
Profil blogu
Profil blogu "Wast"
Profil blogu
Založen:
31.7.2008 21:40:00

Přístupů:
30884

RSS:
Toplist