Žárlivost - nemoc, která rozbíjí vztahy

Nedostatek sebedůvěry
Žárlivost je především nemoc, kdy trpíme velmi výraznými pocity méněcennosti. Žárlivci jsou závislí na mínění okolí a mají obrovskou potřebu být milováni. Bojí se srovnávání s ostatními a mají strach, že druzí by mohli být přitažlivější, chytřejší nebo zábavnější a že by už oni sami partnerovi nemuseli stačit. Žárlivci bývaji velmi sebekritičtí a vidí na sobě spoustu chyb. Bojí se, že tyto jejich chyby (ať už domnělé nebo skutečné) vidí i jejich partner a mají obavy, že by mohli být "nahrazeni" někým lepším a úspěšnějším.

Proto tak moc lpí na lásce svého partnera, protože ji považují za nejlepší uznání. Ale stále jsou sužování svými pocity méněcennosti a stále mají obavy. I když je partner miluje, o jeho důkazech lásky pochybují a z pochybností se stává podezření vedoucí k obviňování. Postupně mohou začít žárlit nejen na lidi, ale i na partnerovy koníčky a věci, které má rád.

Strach z konkurence
Příčinou žárlivosti může být také strach, že partner nebude schopen čelit nástrahám. Konkurence je velká a pokud například chodí žena výhradně v sexy oblečení, má její muž obavy z mužů, kteří budou se ženou flirtovat. Mohla by přece tak snadno podlehnout. Někomu hezčímu, zdatnějšímu, úspěšnějšímu, bohatšímu - a celá škála nízkého sebevědomí se nám utěšeně rozjíždí.

Sobeckost
V pozadí žárlivosti někdy vystupuje sobeckost. Dotyčný si přeje být za každou cenu středem pozornosti. Pokud tomu tak není, zuří a dává to najevo. Tito lidé se nenaučili dělit se s druhými a nejdůležitější pro ně je, co chtějí oni sami, ne ti druzí.

Chorobná žárlivost
Čím více má žárlivec dojem, že je jeho vztah ohrožen, tím manipulativněji se chová. Ignoruje potřeby svého partnera. Žárlivost může dojít až do takových mezí, že dotyčný na svého partnera křičí, hádá se s ním, nebo ho dokonce fyzicky napadá a to třeba i před ostatními lidmi. Citové výbuchy už nedokáže ovládnout. Pokud se cítí být zanedbáván, může nastolit docela slušný domácí teror. Žárlivý člověk je přesvědčen o své pravdě a podle toho se chová. Stává se z něj diktátor a jedná se svým partnerem jako se svým majetkem.

Dopady žárlivosti
I když si žárlivec myslí, že pouze svými triky a manipulacemi si svého partnera mohou udržet, skutečnost je přesně opačná. Svým chování svého milého odhání. Protože omezují jeho svobodu, partnerství nakonec vyústí do různých konfliktů a sporů. Partner se cítí jako v kleci a protože každý vězněný touží po jediném – po svobodě, hrozí konec vztahu.

Žárlivost – jak se jí zbavit?
Žárlivci nejsou schopni přijmout zodpovědnost za svou žárlivost. Podle nich je příčina trápení pouze v jejich partnerovi. Musí si přiznat, že jediným nepřítelem jsou oni sami sobě. Podstata problému žárlivosti tkví v malé sebedůvěře. Její nedostatek vyplývá z nedostatečného sebepřijetí. Sebeobviňování pak žárlivci nevědomky přenášejí na svého partnera. Recept je tedy jasný. Přestat se nenávidět a přijmout se takoví, jací jste! Vše co cítíte k sobě se projevuje ve vašem vztahu k ostatním lidem. Pokud si nevěříte, nevěříte ani druhým. Pokud se nemáte dostatečně rádi, podvědomě nevěříte, že by druzí mohli mít rádi vás.

Když se dostaví žárlivost

   1. Pokud vás popadne záchvat žárlivosti, pokuste pomlčet. Zatímco budete tiše bojovat se svými pocity, naučíte se je překonávat a postupně se budete zdokonalovat.

   2. Uvědomte si, že partner není něco, co vlastníte a že láska je především svoboda nechat druhého žít.
   3. Nejednejte se svým partnerem jako s věcí.

   4. Nevyužívejte triky a manipulace, aby jste jej k sobě připoutali.

   5. Nečiňte svého partnera jediným středem svého života. Mějte své koníčky, věnujte se svým přátelům.

   6. Chcete si k sobě svého partnera připoutat? Tak pozorně pozorujte účinky vašeho chování. Děje se přesný opak. Svého partnera od sebe odháníte.