Slunce nemilosrdně pražilo a posádka ve složení kapitán Pavel, jeho žena Marcela, věčně opálený plavčík Tomáš a samozvaný lodní detektiv Karel zrovna obědvala.
Idyla však trvala jen do chvíle, kdy kapitán Pavel odskočil od kormidla, aby zkontroloval stav naší chladicí zásoby. Vrátil se o pět minut později a v očích měl výraz, který by vyděsil i zkušeného námořníka. Z talíře v kokpitu se záhadně vypařil jeho gigantický, poctivě vyklepaný vepřový řízek. Nešlo o ledajaký kus masa. Byl to kulinářský skvost, na kterém si kapitán plánoval pochutnat po náročném vyvazování lodě v marině.
"Zmizel!" zvolal kapitán hlasem, který přehlušil i vrzání stěžně. "Tohle je sabotáž! Vražda mého oběda!"
Karel, který zrovna studoval nejnovější jachtařské trendy a měl po ruce svůj oblíbený zápisník, okamžitě zvedl ukazováček. "Klid, kapitáne. Každý zločin zanechává stopy. Nikdo na palubu nemohl nastoupit ani z ní vystoupit. Pachatel je mezi námi!"
Nastala chvíle napjatého ticha, kterou přerušovalo jen plácání vlajky na stěžni a občasné zasyčení piva v plechovce. Karel začal s výslechem.
"Marcelo," obrátil se na kapitánovu ženu, "kde jste byla v době incidentu?"
"opalovala jsem se na přídi a četla si," odpověděla dotčená manželka. "A navíc, vegetariánský salát, který jsem měla, by Pavla v životě nezasytil. Řízek bych nevzala ani pod pohrůžkou potopení lodi."
Karel se otočil k plavčíkovi. "Tomáši, tvůj vztah k vepřovému je všeobecně známý."
Tomáš se ohradil: "Vždyť jsem celou dobu trimoval plachty, abychom využili ten slabý jižní vítr. A navíc, Karel by si všiml, kdybych žvýkal tak obří kus masa, protože máme otevřený kokpit!"
Detektiv Karel se zamyslel. Měl pravdu. Prostor lodi je stísněný. Jakmile se na lodi otočíte, každý o vás ví. Sklonil se nad prázdným talířem a začal zkoumat okolí. Na plastovém stole se leskla drobná mastná stopa, která vedla k podlaze, a několik světlých chlupů.
V tom momentě se z kajuty líně vykutálel Archimedes, lodní maskot a tlustý zrzavý kocour, který patřil k marině, ale na lodi se zdržoval častěji než kapitán. V tlamě hrdě nesl poslední cíp trofeje – zlatavou strouhanku.
"Pachatel je odhalen!" vykřikl Karel a ukázal na mírně se olizujícího kocoura, který se svalil na záda na lavici a začal si spokojeně příst.
Kapitán Pavel se podíval na kocoura, pak na prázdný talíř a nakonec se usmál. "No, Archimedes je vlastně jediný člen posádky, který má právo na úlovek, když se plavíme kolem ostrova Vis."
Atmosféra na lodi se rázem uvolnila. Místo pátrání po vrahovi řízku se posádka s chutí pustila do chlazení dalších zásob a Karel si do svého zápisníku udělal poznámku: Příště dávat pozor na čtyřnohé piráty. Ať žije Jadran!
Diskuze: (
