Část zúčastněných drží ruskou vlajku, druhá část drží českou vlajku, ale vzhůru nohama, třetí část má na triku placku s ekonomickým migrantem z Japonska, čtvrtá část se pyšní transparenty s pravopisnou chybou všude, kde je to jen trošku možné.
Ve vzduchu je cítit nadšení, česká hrdost a smrad z týden nemytého podpaží několika heilujících jedinců.
Na pódium přichází několik prudce inteligentních rečníků. Jana Volfová zůstává doma. Odmítá opustit bazén, jehož teplota dosáhla obdivuhodných 29 stupňů.
Zhruba do půl hodinky se prvnímu z řečníků podaří výškově nastavit stojan mikráku. Další půlhodinu se nic neděje. Organizátoři akce zapomněli, že je mikrák zcela nepoužitelný bez přítomnosti repráku.
Zhruba za hodinku slyšíme první projev plný pravdy, kterou nám zaprodaná Česká televize neřekne. Fiala je vlastizrádce, Rusko je oběť, Zelensky olizuje halucinigenní obojživelníky, pod Kyjevem se nachází miliony kilometrů tunelů s americkými laboratořemi, ve kterých se z dětí vysávala krev s cílem získat adrenochrom, a vyvíjely nástroje schopné ovládat počasí - proto teď nerostou houby.
Každý z řečníků na konci projevu nadiktuje číslo svého účtu, aby mohl na příští demošku přijet novým Lexusem
Zazní zhruba 15 sekund české hymny. Nikdo totiž nezná jméno jejích autorů, natož text první sloky.
15 sekund prznění státní hymny stačí k tomu, aby socha svatého Václava začala ronit slzy.
Patuik Tušl zatím sedí na cele. Shání geologické kladívko a někoho, kdo by mu na tělo vykéroval podrobný plánek vazební věznice.
Jana Peterková olizuje mosaznou kliku místnosti 34C v pavilonu B psychiatrické léčebny. Chutná skvěle
Demonstrace končí. Všichni přítomní zamíří do hospod a poté domů, aby mohli usednout k počítači a napsat na fejsbuk něco jako “Věřým že příště se nás sejde výc”
Diskuze: (
