

Mnoho žen se totiž na manželství upíná a předem si ho nesmyslně romantizuje. Snaží se o tu pohádkovou idylku - "a šťastně spolu žili, dokud neumřeli a zazvonil zvonec..."
Jenže manželství je instituce, ekonomická jednotka, tým o dvou členech, který má společný cíl. Zpravidla výchovu potomstva a jeho hmotné zabezpečení. Pokud je tam romantická nástavba, pak je to jen dobře. Ale sebevětší láska zajistí romantiku jen na velmi omezenou dobu. Uvádí se 2-7 let od počátku vztahu.
Ženy pak často po odeznění láskyplného poblouznění začnou vidět svůj vztah jinak. Uvědomí si i chyby svého partnera a některé z nich se mohou stát i nesnesitelnými. Často se cítí omezovány tím, že chodí do zaměstnání, starají se o chod domácnosti, o děti, vyřizují často úřední záležitosti a stále v nich roste pocit (a často oprávněný), že se jejich muž na tom všem nepodílí nijak, nebo jen velmi málo.
Dochází pak k jakémusi městnání pocitů frustrace. Tyto pocity sílí a bobtnají, ale ženy přesto v manželství setrvávají a trápí se a pocit vězení je nastolen. Proč tedy neodejdou? Velmi často prostě proto, že mají strach, že by se samy nedokázaly uživit.
Představa ekonomického propadu je vězní v manželství-očistci. Ony si totiž zpravidla myslí, že očistec je lepší než peklo.
Další silou proměňující rodinu v uzavřený kotel je strach ze samoty. Ten vede k postoji a názoru, který ženy vždycky chovají jen v mysli a nikdy ho nevyřknou, že totiž:
* špatný muž je lepší než žádný muž
z toho pak plyne:
* špatné manželství je lepší než žádné manželství
a závěr:
* než rozvod, to radší skok z rozhledny
Kuriozitou pak je, že žena ve strachu, aby se její manželství nerozpadlo, dělá stále více ústupků a postupně získává roli prakticky nevolnickou a manželství se pak skutečně, díky jejímu strachu, rozpadne. On totiž strach vede k hledání často falešné jistoty na místech, kde je třeba rozvaha a ovládání.
Běžné, čtyřicetileté ženě, kterou právě opustil manžel, protože si našel tu pružnou mladici, trvá v průměru čtyři až šest měsíců, než pozná, že život v garsoniéře s příslušenstvím je nejdokonalejším a nejluxusnějším výdobytkem moderní společnosti.
Neumíte si představit, co dokáže rozvedená žena, kterou osvítí poznání, že samota je požitek s nepoznanými a dosud odmítanými radostmi!
Proto rada závěrem: Pokud se všechno zvrtlo tak, že se vaše manželství stalo očistcem, pak rychle a věcně - malou garsoniéru s příslušenstvím. Jenom nedovolte, aby se vám tam nastěhoval nějaký nový manžel. Jinak je možné všelicos.