Velkému pátku se přisuzovala velká a tajemná moc. Je celý opředem množstvím zákazů, příkazů a pověr. Samozřejmě, že to úzce souvisí právě s ukřižováním Ježíše Krista.
Ježíš Kristus byl zrazen jedním ze svých nejbližších, učedníkem Jidášem. Ten ho zradil římským vojákům a vzal za to pověstných 30 stříbrných. Přišel za ním do Gethsemanské zahrady a podle dohody označil pochopům Ježíše Krista tím, že jej políbil. Ježíše odvlekli vojáci a on během noci a pátečního dne obcházel postupně Kaifáše, Heroda a Pontského Piláta. Rozsudek smrti nad ním vynesl na nátlak židovských velekněží a zkorumpovaného davu až Pontský Pilát s tím, že věděl, že Ježíš nic neudělal a je nevinný. Nejdříve jej nechal zbičovat a nechal jej zmučeného a krvácejícího přivést, a se slovy: Ejhle, člověk! (Ecce Homo) doufal, že se lidé nad trpícím člověkem slitují. Ti ovšem dál volali po jeho popravě. Proto také volil výmluvné gesto: nechal si přinést umývadlo a po vynesení rozsudku si nad ním umyl ruce s tím, že za Ježíšovu smrt nechce nést odpovědnost. Dodnes používáme rčení, že si nad něčím myjeme ruce - znamená to, že se od daného problému distancujeme a odmítáme za něj odpovědnost. Pak byl Ježíš odveden na horu Golgatu, kde se v té době popravovalo ukřižováním a byl ukřižován. Zemřel ve tři hodiny odpoledne. Byl sňat z kříže a pohřben do skalního hrobu.
A zřejmě právě pro tuto skutečnost, tedy smrt Božího syna, je Velkému pátku přisuzována velká a čarovná moc.
Podle lidové víry je Velký pátek dnem nadpřirozených sil dobrých i zlých; čarodějnic a nepřejících. Proto je časem velké účinnosti obyčejů, věšteb a modliteb, dnem osudovým. Zvláště pro člověka toho dne narozeného. Zemřít na Velký pátek je ale dobré. Zvláštní moc Velkého pátku je často využívána k nejrůznějším, ne právě křesťanským, rituálům.
Na velký pátek se prý odkrývají poklady a lidé mají velmi krátký časový úsek na jejich vynesení. Pokud nestihnou poklady z hlubin vyzvednout, zem se zavře i s nimi.
Povahu Velkého pátku jako výlučného svátku určuje řád zákazů, z nichž některé jsou společné pro přípravu a svěcení více obřadních dní v roce. „Na Velký pátek nepohneš zemí, nezatopíš do východu slunce, neupečeš, nevypereš a nevybělíš, nezameteš, nevyneseš z domu, neprodáš, nepůjčíš, nedaruješ a nepřijmeš dar.“
Na Velký pátek stále platí, že se nesmí jíst maso teplokrevných živočichů, ale nejenom to. Ortodoxní křesťané v tento den drží přísný modlitební půst, kdy nepřijímají žádnou potravu po celý den. Za to se v tichosti modlí a rozjímají. Praví se, že modlitba či vroucí prosba v tento den s čistým srdcem pronesená, má mnohonásobně vyšší účinek než kterýkoliv jiný den.
Naprosto neodmyslitelnou záležitostí je tzv. Křížová cesta, kdy si věřící připomínají právě ukřižování a smrt Ježíše Krista tím, že se soustředí na jeho utrpení. Křížové cesty se chodí buďto přímo v kostele od obrazu k obrazu, ale jsou i krásné Křížové cesty v přírodě.
Čtrnáct zastavení Křížové cesty - Kalvárie
I Pilát odsuzuje Ježíše Krista na smrt.
II Ježíš bere kříž na ramena.
III Ježíš padá pod křížem poprvé.
IV Ježíš potkává svoji matku.
V Šimon Cyrenský pomáhá Kristu nést kříž.
VI Veronika podává Ježíšovi roušku
VII Ježíš klesá pod křížem podruhé.
VIII Zbožné ženy pláčí nad Ježíšem.
IX Ježíš klesá pod křížem potřetí
X Ježíš je zbaven šatů.
XI. Ježíš je přibit na kříž.
XII. Ježíš na kříži umírá.
XIII. Ježíš je sňat a položen do klína Matky.
XIV. Ježíš je uložen do hrobu.
Diskuze: (
