Snažila jsem se mocímermo aplikovat troubící slony do mého dnešního dne, ať už soukromého, nebo celospolečenského, ale nic mě nenapadlo. Teda krom toho, že troubící sloni prý nosí štěstí. Možná, že nás čeká opravdu velmi šťastné období, ale na to se prostě spoléhat nedá.
Ale jak jsem tak dumala nad troubícím slonem, tak jsem si vzpomněla na příhodu mé kamarádky, která je sice už staršího data (ta příhoda) ale na významu to nic neubralo.
Má kamarádka žie v takovém volném svazku s manželem. Možná se vám zdá, že termín "volný svazek" a "manželství" nejde dohromady, ale budete se divit, jde. Tak tedy moje kamarádka žije v takovémto volném svazku, kdy jeden jak druhý mají nejrůznější "bokovky".
I když nevěru provozují, tak jeden na druhého žárlí a dojde i na to, že se kontrolují. Nu a jednou ta moje kamarádka byla se svým přítelem někde na hotelu. Přítel už docela spěchal a tak odešel dřív a ona se ještě líčila a doupravovala, než vyjde ven.
V tom jí volal manžel, že potřebuje, aby někam dojela a něco udělala. Nu a při té příležitosti se ptal, kde je. Ona mu pohotově řekla, že je v autě a že jen změní směr a pojede na ono místo, kam ji on posílal. Jenomže manželovi se to nezdálo a povídá: "Jak to, že neslyším motor, když jsi v autě?"
Kamarádka pohotově opáčila: "No, protože jsi mi koupil skvělé tiché auto ..." Doufala, že tím vyšetřování skončí. Jenže manžel se nedal: " Ale motor by slyšet byl, kdybys byla v autě!"
"Prosím tě, jsem v autě, nemůžu za to, že to není slyšet v mobilu."
Na druhém konci bylo chvíli ticho, jak manžel promýšlel varianty, jak by šlo ověřit, že podezřelá manželka skutečně v autě je a pak ho napadla průlomová myšlenka:
"Tak zatrub!"

Společně o všem :)
|