Rýma a záněty vedlejších nosních dutin

Rýma a záněty vedlejších nosních dutin patří mezi tzv. infekce horních cest dýchacích. Jsou to velice častá onemocnění, které postihuji prakticky všechny věkové kategorie, zajímají nás však zejména u dětí. Právě v dětských kolektivech se tyto nákazy rychle šíří a nedozrálý imunitní systém dětského těla je nemusí vždy bez problémů zvládnout. Nejčastějšími původci infekcí horních dýchacích cest, kam řadíme dutinu nosní, vedlejší nosní dutiny, nosohltan a hrtan, jsou viry, ale některé jsou vyvolány i bakteriemi.

Rýma
Infekční rýma* je jedním z nejčastějších onemocnění horních cest dýchacích. Vyskytuje se v každém věku, pravidelně jí trpívají dětské kolektivy. Obvykle se jedná o postižení sliznice nosohltanu viry. Sliznice oteče, hůře se dýchá nosem a bývá narušen čichový smysl, což mylně označujeme jako ztrátu chuti. Nemoc nebývá nijak závažná, ale je nepříjemná – může být provázena únavou, horečkami a bolestí svalů a kloubů. Do několika dnů obvykle přestává. Léky na infekční rýmu v podstatě neexistují, obvykle se užívají protizánětlivé léky (coldrex, paralen apod), které jsou někdy kombinované s léky zmenšující otok sliznice (např. modafen). Účelem těchto léků je nicméně jen zastření příznaků, dobu nemoci nijak výrazně neovlivní.

(* Existuje i velmi častá alergická rýma, ta však nepatří mezi infekční choroby.)

Záněty vedlejších nosních dutin (sinusitidy)
Zánět dutin je nepříjemné infekční onemocnění, které spadá zejména do kompetence lékařů ORL (ušní-nosní-krční). Vedlejší (postranní) nosní dutiny jsou duté prostory uložené v kostech lebky. Tyto prostory jsou propojeny malými otvůrky s hlavní dutinou nosní.

Dojde-li k infekci dutiny nosní, sníží se obranyschopnost její sliznice a bakterie mohou proniknout do vedlejších nosních dutin. V dutinách se následně začne tvořit hnis a zduřelá sliznice může ucpat otvory spojující postiženou vedlejší dutinu s hlavní dutinou nosní. Pak se utvoří bludný kruh – infekce trvá, hnis se hromadí, nemůže odtékat, potíže narůstají.

Z příznaků se nejprve objeví rýma, která je následována bolestí v místě postižené dutiny - obvykle bolest tváře a čela. Bolesti jsou horší při změně polohy hlavy, například při předklonu. Vysmrkávání hustého hlenu či hnisu je také častým příznakem, někdy ve vysmrkaném obsahu mohou být i stopy krve. Nacházíme i zvýšenou teplotu, únavu, schvácenost a další chřipkové příznaky.

Při podezření na onemocnění lze provést rentgenový snímek dutin, který může ukázat zánětem změněnou zesílenou sliznici v nemocné dutině a obvykle i hladinu hnisu tamtéž. Důkladné vyšetření přímo v místě obtíží pak zajistí ORL lékař. Ten se pomocí speciálních nástrojů a zdroje světla může podívat do dutiny nosní a zhodnotit, zda je průchod mezi ní a postiženou dutinou průchodný.

Léčba pomocí antibiotik není příliš úspěšná, protože antibiotika se do dutin dostávají jen obtížně. Hromadící se hnis navíc vytváří výborné prostředí pro množení bakterií. Kombinace antibiotik s léky snižujícími otok sliznic dutiny nosní tak sice mohou být úspěšné, ale někdy ani to nestačí. Pak opět nastupuje ORL lékař, který provede punkci postižené dutiny. Dutina nosní se vystříká znecitlivující látkou, pak do ní lékař zavede trubicovitý nástroj, kterým prorazí stěnu dutiny nosní do nemocné vedlejší dutiny. Tím se zajistí odtok jejího obsahu a rychlejší vyléčení. Ani punkce není zcela stoprocentně úspěšná, i nově proražený otvor se může uzavřít a pak se punkce musí zopakovat.