Rybičky ze supermarketu

Jednoho dne jsem zajel na nákup do blízkého města. S ohledem na pohodlnost , takřka vše pod jednou střechou a nízké ceny padla volba na jeden supermarket. Hned jen co jsem do něj vjel s nákupním vozíkem , který má nákladový prostor vhodný pro celý skautský tábor na sedm dní,

upoutala mě nabídka výhodných slev a cen za snad podvýrobní náklady.

Tak se na mne z regálů usmívala cola za 3,90 ne ta pravá samozřejmě ,

ale umělá náhražka bez cukru a jak jinak i bez colové chuti.

Zlákat ke koupi mě nechtěla jen šumivá náhražka celosvětově oblíbeného nápoje , ale i jogurt, který po přečtení obsažených látek a ingrediencí vlastně ani jogurt nebyl.

Mohl bych tak pokračovat taktéž náhražka sýra , kafe atd.

Já však těmto výhodným koupím , nástrahám na zákazníky odolal.

V košíku jsem měl jen chleba , mléko, německé máslo vyrobené u nás no prostě základní potraviny.

Tak jsem se prodíral spoustou koupěchtivých zákazníků co berou vše v akci , jakby ne dyť je to za pár korun. Cestou ke kasám jsem minul i zoufalce co se po telefonu snažil získat od své manželky instrukce co a kolik čeho to má vlastně koupit.Chvíli jsem ho sledoval bleskově se přesunoval od jednoho regálu k druhému a s mobilem připlácnutým k uchu, plnil do puntíku instrukce své drahé polovičky.

Asi jsem nedával moc pozor na cestu , pak se to stalo !

Při cestě okolo konzerv na mě marketink udeřil znovu a s mnohem větší silou.

Do oka mi padla super cena velice levných konzervovaných rybiček v panenském olivovém oleji a teď se podržte jen za 8.90. No nekupte to ! Pod vidinou chuti čerstvého chleba a chutného mořského produktu s krájenou cibulí jsem propadl nákupní horečce, co kdyby je příště už neměli!
Tak se v mém košíku objevilo rovnou deset krabiček.

Pak už jen bylo otázkou času vystát dvacetimetrovou frontu u kas ,
kde z důvodu stálých volných míst ze šesti fungovali pouze dvě.
Chápu to, kdo by chtěl sedět celý den u kasy,soboty neděle, za pár tisíc.
Čekání mě zpříjemnily četné nadávky lidí s vozíky narvanými, až k prasknutí.
Vůbec jim nedošlo , že za to ty dvě chudinky u kas nemůžou

a oni se chovají jak kdyby umírali hlady.

Zvlášt drzého a sprostého zákazníka jsem musel okřiknout. Díky mé tělesné konstituci a možná , ano přiznám se i hnusného pohledu co jsem na něj vrhnul konečně zklapl a přestal pokladní častovat oblíbeným, neslušným, názvem pracovnice nejstaršího řemesla, prostitutky.

Trpělivost, chlape, říkal jsem si v duchu, však se dočkáš a pak si doma pochutnáš.

Po příjezdu domů jsem si hnedle ukrojil patku čerstvého chleba a nakrájel na drobno středně velkou cibuli.Výjmul jsem z papírové krabičky oválnou plechovku rybiček.
A jejda nemá to ono pohodlné otevírání , kde jen kovovým očkem promáčknete slabý plech a pak jedním tahem otevřete. No nevadí , máme klasický otvírák na konzervy , s ním to bude hračka.

Opak byl hořkou pravdou , konzervička měla plechový obal síly za jakou by se nestyděl ani bankomat na peníze. Po několikátém úderu dlaní na otvírák se mi podařilo do plechu prorazit jen malou dírku , kde se objevila téměř bezbarvá tekutina.První pokus o otevření rybiček naprosto selhal.

Přinesu si z dílny šroubovák a kladívko , teď tý konzervě ukážu.
Nasadil jsem nástroj všech kutilů na plechový okraj konzervy a mocně udeřil.
Byla to venká chyba. Plechovka ,dřív něž zapůsobila plná síla úderu,zklouzla a hrot šroubováku se zabořil na dva psty hluboko do desky na zánovní kuchyňské lince.

Jejda ...kur...co teď, to až manželka uvidí.

V desce byla proražená díra věrně kopírující tvar nástroje.
Zalepím to zatím žvýkačkou a něco na to postavím třeba hrnek ,

to bude v pohodě snad si nevšimne.

Podlehl jsem spravedlivého hněvu a pln vzteku jsem zvedl konzervu ze země a pořádně do ní praštil kladivem...To jsem neměl dělat !
Konzerva neočekávaně podlehla, na jedné straně zalisované plechy povolily a stlačený obsah, maje dostatek energie z úderu, tak mezerou vylétl ven ..
Kdyby jen ven , ale mastná, beztvará hmota ohodila čtrnáct dní vymalovanou stěnu kuchyně !

Proboha to je den ...Já se z toho snad po......
Honem, co teď škrábat masnotu ze stěny a hledat zbytek namíchané barvy co zbyla po malování a manželka ji prozíravě nevylila a uložila , co kdyby se ...
Nebo telefon, zavolám známému truhláři, zeptat se kolik asi stojí nová pracovní deska na kuchyň?

Honem ...honem....

Na čerstvý chléb s rybičkami a s cibulí jsem dočista ztratil chuť.
Jo a rybičky , i se zbylými devíti, naprosto nepoškozenými obaly letěly rovnou do popelnice.

Od té doby si na zaručeně levné a výhodné nabídky

dávám setsakramenský pozor.