Kolumbie, pro většinu Evropanů daleká země, se skoro nedotčenými tropickými pralesy, s exotickými zvířaty a divokými indiány. Zdání klame, ve skutečnosti je to chaosem zmítaný, politicky nestabilní stát, bojující s vysokou kriminalitou, politickými vraždami, únosy a vydírání jsou tu na denním pořádku.
Tato jihoamerická země je proslulá pěstováním koky a z ní následné výroby a distribuce kokainu, jímž se po dlouhá léta ve velkém množství zamořoval takřka celý svět.
Kolumbijská armáda neví co dřív a možná ani nechce vědět. Na vysokých vojenských a politických postech bují korupce. I tak mají plné ruce práce. Na jedné straně bezvýsledný boj s narkomafií a na druhé už přes 30 let bojující levicový povstalci.
V blogu se budu věnovat bývalému, nechvalně světově proslulému, drogovému králi, jaký v historii nemá a ani neměl obdoby.
Tento od pohledu zcela normální muž s knírkem vybudoval časem skutečnou říši drog, sahající od Kolumbie do USA a části západní Evropy. Zejména ve Spojených státech nabíral kokainový problém
a s ním související kriminalita, takových rozměrů, že americké vládě došla trpělivost a použila všech prostředků, aby na kolumbijskou vládu zatlačila.
Pablo Emilio Escobar Gaviria (1.12. 1949 - 2.12. 1993) je nechvalně proslulý, bývalý kolumbijský,
drogový magnát. Podle časopisu Forbes byl v 1989 sedmým nejbohatším mužem na světě.
Ve skutečnosti byl nejkrutějším, drogovým bossem v historii obchodu s drogami.
Escobarova zločinecká dráha začala už v dětském věku, kdy jako dítě kradl v obchodech.
Vyrůstal ve velmi chudé čtvrti města Mendellin. V období dospívání do dotáhl na schopného zloděje aut,
už v té době se u něj začala objevovat velká ctižádost a neobvyklá, až brutální krutost.
Ve svém oboru byl nejvyhlášenějším a už tehdy měl pověst všehoschopného gangstera.
Chtěl,ale mnohem víc peněz a moci. Přesedlal tedy na lepší kšeft, obchod s drogami.
Na počátku 70.tých let rozjel svůj obchod s narkotiky ve velkém stylu. Jeho součástí bylo i vydírání, podplácení, likvidace nepohodlných osob, útoky na novináře, policii i politiky.
Tou dobou mu už obchod s kokainem vynášel okolo milionu dolarů denně.
V 80.tých letech se stala jeho drogová síť mezinárodně proslulá. Hlavním odbytištěm se stalo USA
a asijské státy. Konkurenci nechal buď zlikvidovat, nebo s ní uzavřel dohodu (kartel). Tím se stal neomezeným vládcem města Mendellin.
Escobar podplácel mnohé vládní ministry, soudce a nespolupracující nechal jako odstrašující příklad,
bez skrupulí zavraždit. Jeho oběťmi se stali i tři kandidáti na presidenta a mnoho soudců, prý až 1/2 soudního dvora. Úzce spolupracoval i s levicovými povstalci, které i finančně podporoval. Není proto divu, že se našlo tolik lidí ochotných nechat se uplácet, vždyť jít Escobarovi na ruku, bylo často jediným způsobem jak zůstat na živu.
Jeho snem bylo řídit až 80% celosvětového obchodu s drogami.
Roční příjem jeho organizace byl astronomických 25 miliard dolarů.
Sám sebe měl za jakéhosi Robina Hooda, byl znám jako velký fanda sportu, zvláště fotbalu.
Nechal za své špinavé a krvavé peníze postavit fotbalové stadióny a sponzoroval mnohé ligové, fotbalové týmy. Aby vylepšil svoji pověst a upevnil moc, často rozdával peníze chudým. Což mu získalo velkou podporu mezi miliony chudých kolumbijců.
To už se však nad ním začala stahovat mračna. Nepřítel, kterého se obával nejvíce, USA, donutila kolumbijské pohlaváry k činu a sama přispěla velkým dílem, lidmi a snad i penězi. Ve Spojených státech na něho byl vydán zatykač. Celá síť speciálních agentů DEA mu byla na stopě.
Escobar to věděl, a aby se vyhnul zatčení, snažil se vyjednat příměří
s vládou Kolumbie. Dokonce se nabídl, že uhradí státní dluhy za svou beztrestnost, avšak bez úspěchu. Dostal tak prozatím jen "domácí vězení", které trávil ve své luxusní vile, La Catedral, odkud neměl ani vycházet. Přesto byl často viděn venku, jak nakupuje , na fotbalových zápasech
a jinde na veřejnosti v Medellinu. Dokonce se i chlubil kolik lidí nechal zavraždit.
Vláda vydala příkaz k jeho zatčení 22. července 1992, podařilo se mu však uprchnout.
Bál se, že bude vydán do Spojených států. Nějaký čas se ukrýval v džungli, byl však zvyklý na přepych,
a to se mu stalo nakonec osudným.
V témže roce se k pronásledování Escobara připojuje i americká protiteroristická jednotka Delta Force, později i Navy Seals.
Začal tak obrovský hon na drogového bosse. Denně měnil úkryt, nikomu už nemohl věřit. Toho využili konkurenti a jeden z nepřátelských gangů, během roku povraždil na 300 Escobarových lidí.
2.12. 1993 se společným úsilím amerických speciálních jednotek a kolumbijské policie a armády podařilo lokalizovat Escobara v jedné z Mendellinských čtvrtí. Byl Kolumbijci obklíčen a vyzván, aby se vzdal.
V následné přestřelce je zastřelen.Trh s kokainem byl na čas ochromen. Později již nikdy nedosáhl,
ani zdaleka, velikosti Escobarova kartelu.
Světový primát v prodeji tvrdých drog v současnosti drží jihovýchodní Asie.
Je smutné, že pro mnohé Kolumbijce je dodnes něco jako národní hrdina. Jeho matka i žena žijí v klidu
ve vile a jeho smrt stále vyčítají kolumbijské vládě. Dokonce s ní vedli i několik soudních sporů.
Zločinec Pablo Escobar má na kontě více než 3 000 nevinných obětí a mnoho dalších je dodnes nezvěstných.
Tisíce jeho obětí je v USA i jinde mezi narkomany po celém světě.
Obchod s kokainem však běží dál ...
Zdroj: různé internetové stránky
Diskuze: (
