U dětských praktických lékařů zavřely z 1 983 jen 3 ordinace a 8 jich funguje částečně. Praktičtí lékaři vystavují a ukončují přes 90 % karantén všech pacientů. Dvě třetiny lidí, kteří museli jít na PCR testy na přítomnost koronavirové infekce (s pomocí výtěru z nosohltanu a hltanu), tam odeslali právě oni. Prostřednictvím elektronické žádanky poslali na testy přesně 22 034 lidí z celkem 33 656.
Praktičtí lékaři pro dospělé a pro děti drží ordinace otevřené i přes neustálý nedostatek ochranných prostředků. Pláště, jednorázové rukavice, brýle a další pomůcky, nejsou na českém trhu volně dostupné ke koupi, a tak například štíty svým lékařům tisknou na 3D tiskárnách pacienti. Lékaři si navzájem radí, kde koupit dezinfekci či rukavice, roušky jim pacienti šijí doma.
O tom, že by zavřeli neuvažují, přestože patří k ohroženým skupinám. Naznačují to i aktuální data z Itálie – z lékařů, kteří podlehli koronaviru, je přibližně 38 % praktiků. „Respirátory FFP3 jsme viděli pouze v televizi a ani respirátorů FFP2 které dostáváme od státu není dostatek. Navíc jsou někdy sporné kvality, mnoho lékařů a sester má po nich alergickou reakci na obličeji a dechové potíže, zřejmě díky formaldehydu, kterými jsou některé typy respirátorů cítit. Z celé republiky nám chodí denně desítky mailů o tom, jak se naši členové snaží i přes neustálý nedostatek ochranných pomůcek situaci sami zodpovědně řešit. Kupují si pláštěnky, vymýšlí, jak znovu využít nedostatkové zboží – respirátor FFP2, který měli celý den na ústech,“ říká MUDr. Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů. Potvrzuje to i zkušenost praktického lékaře v Praze MUDr. Norberta Krále. „Zpočátku jsem musel ordinovat bez zdravotní sestry a jeden respirátor používal i 3 dny – přitom podle doporučení je třeba jej měnit co 4 hodiny. V těžkých chvílích mi ale pomohli pacienti. Darovali nám roušky, respirátory, dezinfekci, a dokonce i ochranné štíty. Jsem jim za to opravdu vděčný, bez jejich podpory bych nemohl léčit bez rizika nakažení,“ komentuje lékař, otec dvou malých dětí, jehož manželka je také praktická lékařka.
Provoz ordinací není podle předsedy Sdružení praktických lékařů MUDr. Petra Šonky nijak omezen, jen se částečně přesunul do online prostoru. Průměrně poskytne praktický lékař denně péči 58, 2 pacientům, z toho 8, 5 vyšetřením přímo v ordinaci, ostatním ve vzdáleném režimu. „To je standardní počet, o jaký pečujeme i v dobách míru,“ doplňuje lékař. „Jsme na svých místech a o potřeby našich pacientů se dokážeme postarat. Počty kontaktů a vystavených receptů o tom hovoří jasně, stejně jako fakt, že pacienti nehledají péči jinde, například v nemocnicích.“ Stejně je tomu u praktických lékařů pro děti a dorost, kde drtivá většina ordinací plně funguje.
„Dostali jsme nějaké roušky, jeden respirátor na den, což samozřejmě nestačí. Správně bychom měli mít i
další doporučené ochranné pomůcky. Snažíme se ale vše uzpůsobit tak, aby naše ordinace byly pro děti a jejich rodiče bezpečné,“ říká MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost, která sama kvůli bezpečnosti přesunula prohlídky kojenců na víkendy. Lékaři primární péče chtějí dle slov svých představitelů postupný návrat ordinací k normálnímu provozu, tedy obnovit screeningy a preventivní prohlídky. „Chybí ním ale vybavení kompletním sortimentem pomůcek pro veškerý personál ordinace – brýle nebo štít, respirátor, jednorázový plášť a čepice nebo overal, rukavice. Bez nich pro nás každý kontakt s pacientem, u něhož se prokáže onemocnění COVID-19, znamená jít na 14 dní do karantény. Kdo se pak postará o tisíce našich pacientů? Pokud v karanténě skončí větší množství praxí, půjdou pacienti za péčí do nemocnic,“ uzavírá MUDr. Šonka.
Diskuze: (
