Američané už zase zkoumali. Na tom samozřejmě není vůbec nic špatého, zkoumat se musí a někteří jsou za to i placeni. Já například miluju výzkumy vědců různých univerzit, jimiž nás tiskové agentury celého světa denně s chutí prokrmují.

Jako například dnes jsem se pobavila u výkumu profesorky lingvistiky Nancy Belové z Washingtonské univerzity, která ve svém vědeckém výzkumu zjistila, že špatný vtip, může na svého vypravěče strhnout vlnu posměšků, nevole a dokonce nepřátelství.

Je to prý proto, že vtipy konverzaci zdržují a proto když je špatný, tak se lidi zlobí že byli zbytečně zdrženi a odtaženi od tématu. Často je to prý taky proto, že nepodařený nebo špatný vtip je brán jako neslušnost až společenské faux pas. Takže nepříznivé až nepřátelské reakce na vypravěče jsou jakýmsi výchovným prostředkem, který má vést k tomu, aby si příště hloupé vtipy odpustil.

Nu a v neposlední řadě, prý posluchače uráží, když vyslechnou špatný vtip, protože je ponižuje představa, že vypravěč si mohl myslet,  že je něco takového dokáže pobavit.

Výzkum paní profesorky Bellové se mi líbí. Vyhnala do terénu své studenty a ti chudáci museli pašovat hloupý vtip do běžné konverzace se svými přáteli a známými a poté jejích reakce zaznamenávat. Paní profesorka použila prý nejhloupější vtip, jaký na internetu našla:

"Víte co řekl velký komín malému?"

"Nic, komíny přece nemluví"

Studenti, kteří se výzkumu zúčastnili uvedli, že 44 % reakcí na tento vtip byly velmi negativní až agresivní a silně podrážděné. Velice často s cílem ponížit vypravěče.

Ach jo, proč já nestudovala lingvistiku na Washingtonské univerzitě u profesorky Bellové. Zatímco její studenti v rámci výzkumu chodí a vyprávějí vtipy, já se zúčastnila výzkumu testování léčiv na Herpes a po dobu několika týdnů v pravidelných intervalech nechávala do vlastních žil kapat  "bůh ví co"! :(