Stres není od podstaty špatný. Jeho původní funkce byla vybudit tělo k boji nebo útěku. V malých dávkách pomáhá vydat ze sebe to nejlepší, nebo motivovat k výkonu pod tlakem. Jenže zatímco reakce těla na stres zůstala téměř stejná od pravěku, spouštěče se značně změnily. Před dnešními problémy často nejde utéct a boj s nimi není o poměřování fyzické síly. Stres se z dobrého pomocníka stal nepřítelem, přesto však existují způsoby jak s ním bojovat.
Proměna stresu
Reakce na domnělé nebo skutečné nebezpečí – to je odpradávna spouštěč stresové reakce. Jenže tělo, tedy hypotalamus, který je za regulaci příslušných hormonů zodpovědný, nedokáže dost dobře rozlišit, zda je stres původu fyzického nebo emočního. Proto někdy spouští proces, který měl pomoci vyřešit otázku života a smrti i ve chvílích, kdy to situace nevyžaduje. „Největším stresorem jsou partnerské vztahy a finanční nejistota. Dnešní člověk ale čelí mnohým dalším – dnes jsou mezi ně řazeny i takové události jako je dovolená, svatba či Vánoce, dále také hluk, světelný smog ve městech nebo špatné stravování,“ říká Mgr. Alexandra Hrouzková psycholožka a psychoterapeutka, členka České asociace pro psychoterapii. Podle tabulky stresových životních událostí Thomase Holmese a Richarda Raheho celá polovina z první desítky přímo souvisí s partnerským životem.
|
Deset nejvíce stresových událostí dle Holmese a Raheho
|
|
1.
|
Úmrtí partnera, partnerky
|
|
2.
|
Rozvod
|
|
3.
|
Rozvrat manželství
|
|
4.
|
Uvěznění
|
|
5.
|
Úmrtí blízkého člena rodiny
|
|
6.
|
Úraz nebo vážné onemocnění
|
|
7.
|
Sňatek
|
|
8.
|
Ztráta zaměstnání
|
|
9.
|
Usmíření a přebudování manželství
|
|
10.
|
Odchod do důchodu
|
Dobrý sluha, špatný pán
Pokud patříte mezi rostoucí skupinu lidí, která často podléhá stresu, hrozí vám vážné zdravotní potíže. Chronický stres totiž narušuje celou řadu procesů ve vašem těle. Může ovlivnit imunitní systém, narušit trávicí trakt, zvýšit riziko srdečního infarktu a mrtvice a urychlit proces stárnutí. Stres může dokonce ovlivnit procesy v mozku a zvýšit tak riziko úzkosti, deprese a dalších duševních problémů. Podle loňské studie Nadace Duševního zdraví ve Velké Británii se depresivně cítilo 51% vystresovaných lidí, necelá třetina pak uvedla, že kvůli stresu začali pít nebo začali pít více než dříve. Proto je důležité vnímat své tělo, sledovat hladinu stresu a poznat vlastní hranice.
|
Problémy způsobené a zhoršené stresem
|
|
1.
|
Deprese a úzkost
|
|
2.
|
Bolest všeho druhu
|
|
3.
|
Problémy se spaním
|
|
4.
|
Autoimunitní poruchy
|
|
5.
|
Problémy s trávením
|
|
6.
|
Kožní nemoci
|
|
7.
|
Srdeční nemoci
|
|
8.
|
Problémy s hmotností
|
|
9.
|
Poruchy plodnosti
|
|
10.
|
Potíže s pamětí a s myšlením
|
Stres ne, raději knihu
Základním stavebním kamenem k zvládnutí stresu je využití volného času. Pohyb a zdravá strava hrají důležitou roli. Soustřeďte se na pocity, které ve vás pohyb vzbuzuje. Soustředění a zapojování smyslů je velice důležité. „Knihy lze rozhodně jako způsob relaxace doporučit, avšak zafunguje to za předpokladu, že si člověk vybere knihu, která ho baví, vtáhne či ho jinak opravdu zaujme,“ komentuje Hrouzková. Knihy totiž kombinují více faktorů, které bojují se stresem. „Zrak člověka sleduje řádky textu a ubývá tak prostor pro další rozptýlení, mysl soustředící se na příběh odpočívá od případných negativních či úzkostných myšlenek, objevují se pozitivní pocity a organismus se celkově zklidňuje,“ dodává Hrouzková. Podle Jana Kanzelsbergera mladšího, ředitele rodinného knihkupectví Kanzelsberger, v ideálním případě sáhnete po knize, která vás jako čtenáře „pohltí“. Na takové čtení se bude snáze soustředit než na knihu, se kterou budete bojovat. „I kniha náročnější může při dočtení nabídnout pocit úspěchu, ale pokud se musíte k soustředění na text přemlouvat a titul vám nic nepřináší, doporučuji zkusit jiný. Nedočíst knihu není žádné selhání, zmýlit se může každý,“ uzavírá radou k výběru knihy Kanzelsberger.
Diskuze: (
