Ledoví muži

Lidové pranostiky vycházely vždy z bedlivého pozorování okolí a přírody. Počasí se prostě každý rok víceméně opakovalo, a tak vznikla řada přísloví, která komentují počasí. Březen za kamna vlezem, duben ještě tam budem. A v květnu hned na to: Svatí Pankráci, Serváci a Bonifáci, vás se bojí všici sedláci. Ledoví muži spalují mrazem ovoce.

V dnešní době to až tak neplatí, přece jenom klima se otepluje a často ranní mrazíky končí už v dubnu. Během 19. i 20. století ale opravdu až do května v noci a ráno mrzlo. Navíc dříve mnohem více záleželo na efektivnosti zemědělství a pěstitelství, byla na tom postavena prosperita celé oblasti. Proto se tyto dny tradičně striktně dodržovaly.

Pankrác, Servác i Bonifác tak sice v kalendáři zůstávají spíš jen jako tradice dávných času, ale i dnes mají tyto dny své opodstatnění. I ve 21. století je duben a květen totiž často spojen s teplotnými výkyvy i do mrazivých teplot. Lidové pranostiky je ale třeba brát s rezervou, podle statistických údajů teplot je studenější jarní období ve střední Evropě spojeno spíše s koncem dubna, statisticky vychází jako nejstudenější jarní den 29. dubna. A během tří zmrzlých mužů bývá proti průměru spíš tepleji.

Ukázkovým příkladem ledových mužů bylo jaro v letech 2001 a 2002, tenkrát v Evropě ranní minima padala až k - 3 °C. A i letos budou pravděpodobně patřit Pankrác, Servác i Bonifác ke spíše studenějším květnovým dnům.