V první řadě je potřeba si uvědomit, že všechna období mají pro mateřství svá pro i proti. Pro správné rozhodnutí je nutné zhodnotit své individuální představy a samozřejmě do diskuze zapojit i partnera. „Pokud nechceme být nešťastné, mít přítele, který nás nenávidí a porodit dítě v dobu, kdy mu nemůžeme poskytnout vše, co potřebuje k životu, je řádné plánování nezbytné. Naštěstí už máme k dispozici pomocníky,“ vysvětluje Martina Horáková, odbornice na vztahy z internetové seznamky Leyter.com, a dodává: „Od dob, kdy byl na trh uveden první antikoncepční přípravek, se skutečně mnohé změnilo. Ubylo potratů, snížil se počet nechtěných dětí a plánování rodičovství je teď výrazně snazší.“
Kdy je ten správný čas
Trendem zůstává odklad rodičovství a zakládání rodiny ve věku, který může být z hlediska reprodukce problematický. Je to tak správně? Vědci se zatím neshodli, kdy je pro ženu k početí ideální věk. Jejich názory se často velmi liší. Záleží totiž na úhlu pohledu.
Ze zdravotního hlediska se jako ideální jeví věk mezi 20 až 25 lety. Ve většině případů nejsme zatíženy nemocemi, jsme plné sil. S početím by měl být v tomto věku minimální problém, protože naše hormony jsou k tomu nejvíce nakloněny. Důležitou roli však hraje materiální zázemí, které jsme jako rodiče v tomto věku pro svou ratolest schopni vytvořit.
„Problémem u mladých dívek bývá nerozvážnost. Velmi rychle se zamilují, cítí se euforicky a díky své nezkušenosti si myslí, že jsou připravené přivést na svět dítě. Vztah však v tomto věku často ještě nestojí na pevných základech a je velmi snadné jej zbořit. Narození potomka k tomu může snadno přispět, protože právě to je velkou zatěžkávací zkouškou pevnosti partnerského vztahu,“ uvádí Martina Horáková.
Matkou na plný úvazek
30 let je ideální věk z pohledu psychické rovnováhy. Partneři už mají určité materiální zázemí a životní zkušenosti. V životě měli dostatek času, aby zhodnotili, co čekají a jaké mají priority. Pokud však narození prvního dítěte ženy odloží a naplánují ho až po své třicítce, musí počítat také s tím, že šance otěhotnět se snižuje. S rostoucím věkem stoupá také pravděpodobnost potratu nebo komplikací u porodu. Také poporodní hojení a rekonvalescence probíhají daleko hůře než u dvacetileté matky.
Čeká-li žena až do věku 35 či 40 let, musí se obrnit nutnou dávku trpělivosti a duševní síly. „Ať už pro nás mateřství znamená cokoliv, vždy je potřeba zvážit zdravotní a biologické předpoklady,“ říká Martina Horáková. „Emocionální stabilita a hmotné zajištění sebe i případných dětí jsou beze sporu důležité, je však na místě setřídit si priority. Pokud si svůj život nedokážeme bez dětí představit, nemá smysl rodičovství zbytečně odkládat,“ dodává.
Plánování s rozvahou
Dříve nebo později, načasování mateřství je v každém případě velmi individuální záležitost. Žádný věk proto nelze odsoudit. „Plánování rodičovství považuji za nutnou metodu, která nám pomáhá zlepšit kvalitu života nejen našeho, ale i našich budoucích dětí. Nic se však nemá přehánět. Úzkostlivě nelpěte na věku, který jste si usmyslela a počítejte s tím, že příroda si s našimi představami může patřičně pohrát,“ radí odbornice z internetové seznamky.
Jsou mezi námi i takové ženy, které se dobrovolně rozhodnou nemít děti žádné a jejich počet stále stoupá. Oproti minulosti mají v současné době k dispozici mnohem více možností, mateřství tak není jedinou variantou šťastné budoucnosti. „Některé ženy mohou mít čistě sobecké důvody, například si zvolí kariéru před mateřstvím, nebo si jen uvědomují, že potomky zkrátka nechtějí. Společnost by ale měla jejich rozhodnutí přijmout. Vždy je lepší nenarozené dítě nežli takové, které jeho vlastní rodiče nechtějí a nejsou na něj připraveni,“ uzavírá Martina Horáková.
Diskuze: (
