Výsledky testování počítačové gramotnosti podle konceptu ECDL prováděného v průběhu několika posledních let mezi úředníky různých úřadů státní správy však vypovídají o téměř pravém opaku - počítačově gramotná je jen přibližně jedna třetina z nich, částečné počítačově gramotných úředníků máme téměř 50% a kolem 15% úředníků státní správy v testování počítačové gramotnosti neuspělo, což znamená, že jsou dle mezinárodních pravidel konceptu ECDL počítačově negramotní.
ECDL je mezinárodně uznávaná, objektivní a standardizovaná metoda pro ověřování počítačové gramotnosti, která využívá praktické testy ke zjištění, zda je libovolná osoba schopna používat běžné informační a komunikační technologie alespoň na takové úrovni, která odpovídá mezinárodní definici počítačové gramotnosti.
Pokud si teď říkáte, no jo, to jsou ti státní úředníci…, ani počítač neumějí používat… a v duchu si myslíte, že jsou samozřejmě horší než ostatní, měli byste podle slov Jiřího Chábery, který je zodpovědný za koncept ECDL v ČR, svou kritikou spíše šetřit, neboť úředníci nejsou žádnou zvláštní výjimkou. „Z národního informačního systému pro ECDL testování zřetelně vyplývá, že úroveň počítačové gramotnosti, resp. úspěšnost ECDL testů, vybraných ucelených skupin státních zaměstnanců, se nijak výrazně neliší od průřezového vzorku zbytku populace. Lze tedy oprávněně předpokládat, že ani výsledek testování ucelených skupin osob zaměstnaných v podnikatelské sféře, ale dokonce ani třeba v oblasti školství, by s největší pravděpodobností nebyl o mnoho lepší – a skutečně tomu v zásadě tak bohužel je,“ říká Jiří Chábera a tento předpoklad dále vysvětluje: „V rámci různých vzdělávacích projektů, a to nejen ve státní správě, byly testovány osoby, které počítač běžně používají pro práci i komunikaci. U mnohých z nich je práce s počítačem každodenní rutinou, a možná právě proto byla naprostá většina testovaných osob přesvědčena, že počítač používat umí a že s testem počítačových schopností a dovedností nebudou mít problémy.“ To, že s počítačem běžně pracujeme, ale neznamená, že jej dokážeme efektivně používat a využívat. Většina z nás je přesvědčena, že důležité je to, že se vždy nějak dobereme výsledku, tedy že napíšeme dopis, sestavíme tabulku, odešleme e-mail…, a to, že k tomu často dojdeme oklikou, že to zabere více času, než bychom si přáli, nebo že to nakonec nedopadne zcela dle očekávání, nepovažujeme za důležité.
Jiří Chábera, manažer ECDL, však upozorňuje na to, že takové uvažování je krátkozraké a zrádné a ve svém důsledku vede k velmi neefektivní práci a mimo jiné k promarnění neuvěřitelného množství pracovního času, a že především samotní zaměstnavatelé by tedy měli mít zájem zaměstnávat počítačově gramotné zaměstnance. „Většina lidí chápe, že pokud například švadlena opakovaně přišije levý rukáv místo pravého, pravděpodobně na svém místě dlouho nevydrží, ačkoli svou chybu vždy opraví, pracuje totiž neefektivně. Již mnohem méně z nás si však uvědomuje, že práce s počítačem metodou pokus a omyl, či třeba nutnost poradit se s kolegou či přivolat k sebemenšímu problému odborníka z technické podpory představují obdobnou neefektivitu,“ komentuje situaci Chábera a dodává, že zaměstnavatelé mají snadnou a v zásadě nikoli drahou možnost testovat počítačové schopnosti a dovednosti svých současných, ale i budoucích zaměstnanců, na více než 300 místech v ČR s využitím vzdělávacích služeb téměř 150 testovacích středisek z komerční oblasti i z oblasti školství. Ti zaměstnavatelé, kteří již pochopili význam počítačové gramotnosti a takovouto možnost využili, se mohou pochlubit přibližně 60% plnohodnotně gramotných a 40% částečně gramotných zaměstnanců.
Diskuze: (
