Člověk je veliký snílek a příroda mu do vínku nadělila mnohé dary. Jen možnost létat jako pták mu odepřela, asi pro jeho poměrně křehkou tělesnou schránku naprosto nevhodnou k letu.
To by v tom byl ale čert, aby si s tím „člověk rozumný" neporadil.
Nebylo to nic lehkého a trvalo mu to pěkných pár tisíc let, než nebe pokořil a poté další desítky let,
než jej doslova ovládl.
Začalo to už pravěku, kdy svůj svá křídla kreslil obyčejným páleným kusem dřeva na stěnu jeskyně,
kterou obýval. Některé tyto malby vydržely až do dnešní, moderní doby.
Ze starověku se dochovalo několik bájí o prvních letcích, tentokrát je autoři zaznamenali
na hliněné destičky pomocí klínového písma.
Jedna z nich je o babylónském hrdinovi Etanovi. Ten se snažil přeletět hlubokou propast s pomocí orla, kterého se držel za nohy. Což dopadlo pochopitelně tragicky, Etan pád do hloubky nepřežil,
jak dopadl orel, není známo.
Mnohem známější je pověst o Ikarovi, kterou jistě všichni znáte. O jeho velké odvaze, ale i pýše,
která se dostala i do lidového rčení „ Pýcha, předchází pád".
Prvním létajícím člověkem, byl podle pověsti, mladík Ikaros, který byl se svým otcem Daidalem, uvězněn na řeckém ostrově Kréta. Daidalos chtěl společně se synem uprchnout, a tak vyrobil každému pár křídel
z per zalepených voskem. Syna varoval, aby neletěl příliš blízko ke slunci. Ikaros otce, jak to tak bývá neposlechl a vosk z perutí připevněných k ramenům se mu slunečním žárem roztavil.
Po čemž se před zraky otce zřítil do moře, kde zahynul.
První skutečně potvrzený záznam pokusu člověka o let je z roku 67 v Římě, za císaře Nera.
Jistý Simon,odvážně tvrdil že umí létat! Skokem z věže se pak před četným publikem,
po tvrdém dopadu zabil.
Další pokus je datován, už do středověku. V roce 1161 se v tehdejší Konstantinopoli u příležitosti návštěvy u samotného sultána pokusil o let neznámý, odvážný mladík. Bylo to vlastně poprvé v dějinách lidstva,
kdy člověk k letu použil primitivní křídlo.
Odvážlivec měl na sobě oblečené dlouhé roucho, vypjaté do oblouku pomocí pružné tyče z vrbového dřeva.
Vyšplhal se na nejvyšší věž ve městě a počkal na silný závan větru a po té skočil.
Přihlížejícímu davu se prý zdálo, že na okamžik skutečně letí, ale pak se náhle zřítil prudce k zemi. Tragédie tak byla dokonána.
Zajímavý pokus o let se udál v roce 1540 v Portugalsku. Novodobý aviatik Joao Torzo tam zkonstruoval možná vůbec první letadlo na světě. Byl to čtyřkřídlý stroj potažený hrubým plátnem. Nadšenec se na let
i řádně vystrojil. Ke zdárnému letu mu měla přispět i kápě s namalovaným symbolem letícího orla.
Po skoku z věže skutečně na chvíli dosáhl klouzavého letu, pak se však zřítil na střechu jednoho z domů. Možná to bylo právě to co způsobilo, že to bylo poprvé dějinách, kdy člověk pokus o let přežil.
Středověk měl ale ještě jednoho velikého italského génia. Ano není to nikdo jiný než samotný Leonardo da Vinci.Tento vynikající umělec, myslitel, malíř a kdoví co ještě, autor nejen slavné Moni Lisy a jejího zvláštního úsměvu, měl i jednu zajímavou životní zálibu.
Pravidelně chodil na tržnici, kde od ptáčníků kupoval lapené ptáky, které potom pouštěl zpět na svobodu
a přitom bedlivě sledoval jejich let. V nesčetných kresbách, z nichž mnohé se dochovaly, pak zachycoval pohyby ptačích křídel. Dokonce sestrojil i stroj pracující na principu letu netopýrů a i první model vrtulníku.
Jenže o Da Vinciho vynálezy tehdy nebyl žádný zájem, a tak se jeho modely strojů časem ztratily.
Přežilo jen na 16 tlustých svazků dokumentů, které se o třista let později za doby Napoleonských válek dostaly do Paříže. Část spisů byla zveřejněna poprvé až v letech 1893-1903, tedy v době kdy zájem
o podobné lidské vynálezy dosáhle vrcholu.
Málem bych zapomněl byli ještě i další konstruktéři a snílci jako např. v roce 1763 v Prusku podivín Mechior Bauer. Ten pruskému králi Bedřichovi II. Navrhl letadlo k vojenskému využití. Jeho plány měly velice reálnou podobu a udivovaly množstvím detailů. Bauer šel ve své fantazii mnohem dál než do té doby ostatní snílci. Navrhl jako pohon motor umístěný ve předu! Jenže mu nebylo umožněno odvážné plány uskutečnit. Část jeho dokumentů se náhodou našlo vyhozeno mezi odpadky až v roce 1921.
Koncem 19. století mizí ze scény podobní podivíni a nastává nefalšovaná doba prvního letectví. Samozřejmě na strojích těžších než vzduch, balony a vzducholodě tehdy, už dávno létaly.
V roce 1893 senzaci vzbudilo, když se zdařil Ottu Lilienthalovi první let na kluzáku o délce letu 350 metrů. Letec nadšeně pokračoval v pokusech o let po 2 000 pokusech, se o tři roky později (23 května 1896) zřítil, a na následky těžkých zranění, druhý den po pádu zemřel.
Lilienthalova tragická obět však nevyšla na zmar. Jeho kluzák se dostal do USA, kde neunikl pozornosti tamnějším průkopníkům letectví, což nebyl nikdo jiný než bratři Orvill a Wilbur Wrightovi.
Ti jeho model přepracovali a přidali i pohon - motor.
Dne 17.12. 1903 se jim i přes špatné počasí podaří stroj před pouhými pěti svědky odpoutat od země.
Let trval pouhých 12 vteřin a byl dlouhý 53 metů. Hned následující let trval téměř minutu a měl délku 225 metrů.
Pro lidstvo a letectví, to však bylo něco ohromného, co znamenalo počáteční zárodek letectví.
Dne 25. července roku 1909 přelétává francouz Louis Blériot kanál La Mance za 27 minut 21 vteřin.
Letěl průměrnou rychlostí 72,5 km/hod.
U nás byl velkým průkopníkem ing. Jan Kašpar ( 20.5. 1883 - 2.3. 1927), létal na stejném typu letadla jako Blériot. První delší let se uskutečnil v dubnu 1911 na trati Pardubice - Chrudim a s letadlem strávil
ve vzduchu 24 minut a 23 vteřin.
Jeho nejslavnější a nejznámější je let na trase Pardubice - Praha z 13. května roku 1911.
Kašpar tehdy přeletěl 121 km za 92 minut ve výšce kolem 800 metrů.
Dnes jeho letadlo Blériot XI najdeme mezi exponáty v Národním technickém muzeu v Praze.
Poté se letadel začalo používat i jako bojového prostředku ve válkách, ale to už je jiná historie.
Dnes už lidé létání berou jako samozřejmost, a je dokonce bezpečnější než jízda v autě.
Za touhu létat a ovládnout nebe, mnozí letci zaplatili krutou daň.
Zdroj: různé internetové články, kniha Historie letectví, články z časopisů a pod.
Diskuze: (
