„Nezřídka se stává, že na obalu je uvedena surovina či příchuť, kterou pak výrobek neobsahuje. Na obrázku bývá zobrazeno ovoce, například jahody, které však bývají nahrazeny aromaty. Proto je nutné pečlivě pročítat obaly potravin,“ upozornila Jitka Vokurková, vedoucí auditorka společnosti Bureau Veritas pro oblast potravinářství.
Podle Vokurkové z hlediska falšování patří mezi ohrožené komodity exkluzivní potraviny (lihoviny, koření, víno) a potraviny prodávané ve velkém množství (masné výrobky, oleje, káva a kakao, ovocné šťávy). Mezi hlavní způsoby falšování patří náhrada drahé suroviny za levnou, použití jiné než deklarované technologie, nedodržení receptury či nesprávné uvedení místa původu. Samozřejmě mnoho podvodů na zákaznících nelze vyčíst pouze z obalů. Zjistit je mohou pouze inspektoři při odborných analýzách.
Jak lze falšovat vybrané potraviny a pochutiny?
Kakao
Falšuje se rozemletou dřevitou hmotou z kakaových slupek.
Olivový olej
Bývá nahrazen olejem slunečnicovým, obohaceným o barviva a další přídatné látky.
Koření chilli
Bylo falšováno práškem z cihel nebo barvivem Sudan. Barviva řady Sudan patří do skupiny průmyslových barviv, která se běžně používají pro barvení plastů a jiných syntetických materiálů a nejsou v EU povolena pro použití do potravin z důvodů potenciální karcinogenní a genotoxické látky.
Skořice nebo muškátový oříšek
Falšuje se slupkami z kávových bobů.
Med
Do medu bývá záměrně přidáván cukr nebo barvivo – např. karamel. Med je přírodní produkt, u kterého legislativa zakazuje příměs jakékoliv jiné látky s výjimkou jiného druhu medu.
Hovězí maso
Přidáním barviva azorubin do vepřového masa. Následně pak bylo prodáváno jako maso hovězí.
Mořské ryby
Ke klamání dochází tak, že je prodáván jiný často levnější druh ryby, než je uveden na obale nebo je záměrně uvedena informace, že se jedná o rybu ulovenou ve volné přírodě, ačkoliv se ve skutečnosti jedná o levnější variantu ryby chované na farmách (např. lososi).
Příchutě všeho druhu
Obaly potravin často obsahují obrázky zralého ovoce, po přečtení složení výrobku se však často ukáže, že například jahodová příchuť je jen uměle vytvořená aromaty a ne skutečnými jahodami.
V posledním roce se normy na kontroly potravin zpřísnily. Dopomohly k tomu kauzy s masem, kdy místo hovězího bylo klamavě prodáváno koňské maso. Kdo normy a přísnější kritéria při kontrolách stanovuje? Kromě lokálních inspekčních úřadů je na přísnější kontroly potraviny veden mezinárodní tlak. Na jejich tvorbě se mimo jiné podílí i zástupci obchodních řetězců a významní výrobci potravin.
„Problematika falšování potravin a klamání spotřebitelů je obsáhlá, zahrnuje téměř všechny komodity a jak je patrné ze současných zpráv v oblasti potravinářství a nálezů státních dozorových orgánů, je to záležitost stále aktuální a nutná ke globálnímu řešení,“ uzavřela Vokurková.