Češi podepisují nevýhodné smlouvy, nečtou je a nerozumí pojmům

Není výjimkou, že lidé kvůli své nepozornosti často podepíší nevýhodnou smlouvu, kterou už nelze odvolat a má fatální následky pro ně i pro jejich rodiny. Například kvůli úvěrové smlouvě se do potíží dostala už třetina Čechů. „Tou nejzákladnější chybou je to, že mnoho lidí se s obsahem smlouvy dopodrobna neseznámí a důvěřuje ústnímu ujištění druhé strany. Častokrát se tak zavážou k něčemu, o čem ani nevědí. Další závažnou chybou je podceňování významu listin, na které je v textu smlouvy pouze odkazováno, ale fyzicky k ní nejsou připojeny, to jsou například všeobecné obchodní podmínky. Stejně často se podceňuje význam ujednání o smluvních pokutách a jiných sankcích nebo rozhodčí doložce. Běžnou chybou je přeskočení pojmů, kterým lidé nerozumí,“ upozornil Jiří Hartmann z advokátní kanceláře Hartmann, Jelínek, Fráňa a partneři.

Problematická je položka roční procentní sazby nákladů – RPSN. RPSN je souhrn nákladů spojených s půjčkou vyjádřený v procentech z dlužné částky na jeden rok. V RPSN by měla být započtena nejen úroková míra, ale také všechny administrativní či jakékoli jiné náklady spojené s úvěrem na období jednoho roku. To jsou například poplatky za uzavření smlouvy, poplatky za vedení úvěru, poplatky za vedení účtu, pojištění schopnosti splácet a podobně. RPSN by tak měla posloužit jako srovnání výhodností úvěrů různých peněžních institucí. Alarmující by měla být v případě, přesahuje-li 40 až 50 procent,“ popsal Jiří Hartmann. Úvěr má v Česku téměř každý třetí člověk, 40 procent Čechů ale text úvěrové smlouvy nečte vůbec, další třetina tomuto textu věnuje pouze 5 minut své pozornosti. „Během tak krátké doby je takřka nemožné, aby smlouvu prostudoval odborník, natož laik. Je překvapivé, že mezi nejlehkovážnější patří lidé v produktivním věku od 25 do 44 let.

Racionálně Češi o smlouvě uvažují ve chvíli, kdy ji ve skutečnosti nepotřebují. Oproti tomu v okamžiku, kdy se dostanou do finanční tísně, podepisují i značně nevýhodné smlouvy. Často o finanční nezodpovědnosti vypovídá i to, že 12 procent Čechů by si neváhalo půjčit peníze od neznámého nebo podezřelého zdroje,“ uvedl Jiří Hartmann.

Vidina levnějších služeb nebo nákupu výhodného zboží přiměje Čechy často podepsat nevýhodné smlouvy podomních prodejců. Podle nejnovějšího průzkumu se na 72 procent Čechů setkalo s podomním prodejem elektřiny či plynu. „Pokud člověk plánuje podepsat nějakou smlouvu, měl by vždy dbát na to, aby měl dostatek prostoru seznámit se s jejím obsahem a zhodnotit případná rizika jejího podepsání. U smluv uzavíraných na ulici nebo s podomními prodejci je tato možnost značně omezena a dotyčný se dostává do situace, kdy pod jistým tlakem smlouvu podepíše, aniž by věděl, jaké povinnosti smlouva obsahuje,“ popsal Jiří Hartmann.

Samostatnou kapitolou jsou smlouvy s cestovními kancelářemi. Lidé je často podepisují ukvapeně a při následné reklamaci mají kvůli nedostatečným náležitostem smlouvy zpravidla smůlu. „Smlouva o zájezdu by vedle základních údajů měla obsahovat přesně to, co od zájezdu klient očekává. V případě nesplnění požadavků se totiž může dovolat jen toho, co měl ve smlouvě upřesněno. Například, pokud jednou z podmínek ve smlouvě o zájezdu byl výhled na moře a ze zákazníkova pokoje takový výhled není, může se dovolat náhrady či odškodnění na základě smlouvy,“ řekl Jiří Hartmann.