Navzdory rekordním přírůstkům počtu nakažených 3,6 % obyvatel Česka (především mladší generace do 35 let)
dál ignoruje nařízená opatření, resp. je nepovažuje za účinná. Vyšší tendenci nedodržovat pravidla mají lidé na
vesnici, v menších obcích a s nižším dosaženým vzděláním (ZŠ, vyučení). Vyplývá to z bleskového průzkumu
agentury IPSOS pro společnost RESPILON. Všechna opatření důsledně plní pouze přibližně polovina obyvatel
(54,4 %). Výzvu na omezení kontaktů a pohybu (osobní lock-down) přijalo 46,9 % Čechů. Počet lidí, kteří takto
dobrovolně uzavřeli svoji sociální bublinu stoupá s věkem. Nejvíc je to patrné v regionech Jihočeského,
Královéhradeckého a Olomouckého kraje. Naopak nejméně v Karlovarském a Libereckém kraji. Z hlediska organizace práce k tomu přirozeně přistoupili více lidé ve větších městech a s nejvyšším, tedy vysokoškolským
vzděláním (rozdíl až 20 procentních bodů!). Pouze třetina Čechů (31,5 %) sleduje v těchto dnech důkladněji
zdravotní stav svůj i svých blízkých a používá ochranné pomůcky dýchacích cest i venku (i ve venkovním
prostředí, kde je vyšší koncentrace lidí…).
Zarážející z hlediska zdravotního/hygienického je především zjištění, že přes raketový nárůst infikovaných 1/5
populace (21,1 %) pořád považuje nošení roušek a respirátorů jen za další „státem vynucenou povinnost/
příkaz.“ V této souvislosti je pak šokující především zjištění, že bezmála 1 Čech z 10 (8,5 %) vnímá osobní
ochranu za „zcela zbytečnou,“ resp. ji vnímá jako „rezignaci“ (nemožnost nebo neschopnost společnosti najít jiná účinná řešení). 1 % Čechů se ani v těchto dnech nechrání vůbec. Přes aktuální dramatický nárůst počtu
nakažených (hospitalizovaných a mrtvých) až neuvěřitelných 7 % obyvatel se chrání „rozhodně méně nebo spíš
méně. Naopak, opačný postoj má naštěstí víc než třetina obyvatel Česka (39,3 %), která se chrání „rozhodně víc nebo spíš víc.“ Postoje, způsob a intenzitu používání osobních ochranných prostředků dýchacích cest
nezměnila v reakci na aktuální vývoj více než polovina populace (54,0 %) – především pak vysokoškolsky
vzdělaných Čechů. Chránit se méně mají tendenci především mladí lidé do 35 let, obyvatelé na vesnicích, resp.
v menších obcích a s nižším dosaženým vzděláním. Naopak k větší ochraně a s vyšší obezřetností k situaci
přistupují spíše střední a starší generace obyvatel.
„Výsledky průzkumu ukazují na frustraci, rezignaci a únavu především u mladší generace do 26 let. Stejný trend je pak viditelný u starší generace (45-53 let). Pokud jde o pozitivní aspekty – jen necelá polovina Čechů (46,5 %) vnímá nošení ochranných prostředků dýchacích cest za „projev ohleduplnosti.“ Vnímají je spíše jako „ochranu lidí v mém okolí“ (43,5 %) než „ochranu osobní“ (41,8 %),“ reaguje na výsledky průzkumu Jana Zimová, výkonná ředitelka firmy RESPILON, a dodává: „Z průzkumu taky vyplývá, že textilní roušky jsou sice stále nejčastější formou ochrany – využívají je téměř 2/3 obyvatel ČR (55,1 %), lidé je ale postupně nahrazují jinou formou ochrany. Druhé nejpopulárnější jsou chirurgické jednorázové roušky (28,7 %), v posledních dnech se zvýšilo používání kvalitnějších respirátorů (9,6 % populace ČR) – je to až dvojnásobek od posledního měření. Nákrčníknebo jiný kus oděvu využívá jako ochranu 3,5 % obyvatel.“
Navzdory převládající „rouškové skepsi,“ je téměř 1/5 Čechů (17,3 %) smířena s tím, že roušky budou součástí našeho života minimálně „do konce zimní sezony (do března 2021),“ resp. „do Velikonoc (duben 2021)“ (10,0 %) nebo spíš až „do přelomu jara/léta 2021 (14,7 %)“. 1 Čech z 10 (11,1 %) pak odhaduje, že rozhodujícím okamžikem pro sundání roušek a respirátorů bude až „moment, kdy bude k dispozici účinná vakcína.“
V populaci je přitom jen minimum optimistů, kteří tvrdí, že roušky odložíme do začátku adventu (6,4 %), resp.
do konce roku (14,2 %). V rychlejší ukončení povinnosti nošení ochranných pomůcek dýchacích cest doufají
především starší generace. Mimochodem právě v kategorii respondentů 54+ je zároveň nejvyšší počet lidí, kteří
nedokáží odpovědět a cítí nejvíc nejistoty (rozdíl i víc než 10 % bodů).
Obecnou skepsi Čechů potvrzuje i zjištění, že téměř 1/5 populace (17,8 %) si myslí, že nošení ochranných
prostředků dýchacích cest „nemůže pomoci ani jen zmírnit šíření epidemie Covid-19.“ Naopak přibližně 1/3
respondentů reprezentativního průzkumu veřejného mínění (28,5 %) si myslí, že kvalitní roušky a respirátory
nám “rozhodně pomohou“ zvládnout situaci. Necelá polovina populace (45,8 %) si myslí, že „spíš ano“. Každý
přibližně desátý Čech nedokáže odpovědět (7,8 %). I v tomto případě platí, že skeptičtější přístup mají lidé na
vesnici, resp. bydlící v menších obcích a s nižším dosaženým vzděláním (ZŠ, vyučení). Naopak optimističtější jsou
ohledně používání ochrany dýchacích cest obyvatelé ve větších městech a s dosaženým vyšším vzděláním (rozdíly jsou i 10 procentních bodů!).
„Zdá se, že edukace a vysvětlování zabralo. Co se týče „zlepšení osobní ochrany v rámci boje s epidemií“ téměř ½ Čechů (49,5 %) sází na „častější výměnu roušek, aby nevlhly, a tak neztrácely účinnost“ resp. na jejich
„pečlivější hygienu“ formou pravidelné dezinfekce a sterilizace (49,1 %). Extrémně důležitým faktorem je pro víc
než třetinu populace (36,0 %) naučit se „správné manipulaci“ – tj. jak si roušku/respirátor nasazuji, nesahat na
ně, abych dotykem neinfikoval/a sám sebe,“ vyjmenovává závěry bleskového průzkumu agentury IPSOS pro
společnost RESPILON výkonná ředitelka této firmy Jana Zimová, a dodává: „To, že osvěta posledních dnů
zabrala dokazuje i zjištění, že téměř 1/3 Čechů (28,0 %) preferuje a chce nadále používat „kvalitnější prostředky např. vyrobené z nanovláken,“ resp. pořídit si „roušku/respirátor s auto-dezinfekčními přísadami – např. s akcelerovaným oxidem mědi“ (15,6 %). Největší rezervy vnímá až ¼ populace (24,7 %) v „lepší péči o stávající ochranné pomůcky dýchacích cest“ – např. v souvislosti s uskladněním, skládáním apod. Až 1/5 Čechů (18,5 %) by ráda „jednorázovou ochranu nahradila respirátory s možností opakovaného použití,“ resp. 13,3 % respondentů vidí příležitost v „omezení nadužívání“ (kdy se jednorázová ochrana používá i v řádu několika dnů, resp. týdnů …).“
O průzkumu:
Sběr dat byl realizován exkluzivně pro společnost RESPILON prostřednictvím aplikace Instant Research agentury
IPSOS. Šetření probíhalo metodou on-line dotazování v pondělí 19. a úterý 20. 10. 2020 na reprezentativním
vzorku 550 osob z IPSOS CASI panelu. Respondenty byli muži a ženy ve věku 18–65 let z celé ČR.
Diskuze: (
