Regulaci teploty má v našem těle na starosti centrum v mozku zvané hypothalamus, které funguje jako tělesný termostat. Ideálně by se měla tělesná teplota držet v rozmezí 36 až 37 stupňů Celsia. Pokud se tělo příliš zahřívá, hypothalamus dá pokyn k vyššímu prokrvení kůže, a člověk se tak začne více potit, čímž se ochlazuje. Pokud cítíme chlad, vyvolá centrum v mozku svalový třes, který produkuje teplo.
Senioři nebo malé děti mohou mít s termoregulací potíže, protože jejich tělo nezvládá na okolní změny tak dobře reagovat. V horkých dnech je proto důležité dohlédnout, jestli na sobě nemají zbytečně teplé či málo prodyšné oblečení, ve kterém by se přehřáli. Hrozí jim takzvaný úpal, který provází nevolnost nebo mdloby. V zimě pak starší lidé i děti více čelí riziku prochladnutí, protože si nekomfort uvědomí příliš pozdě.
Poruchy termoregulace mohou být také výsledkem nahromaděného stresu. Dlouhodobé psychické vypětí narušuje funkci hypothalamu a tělo pak ztrácí schopnost účinně regulovat teplotu.
Menopauza přináší problémy s pocením
Porucha termoregulace, k jejímž projevům patří propocené oblečení, mokré dlaně a červený obličej, se u mnoha lidí objevuje nejen v létě. Dle International Hyperhidrosis Society trpí nadměrným pocením až 5 procent populace. Často se objevuje ve spojitosti s cukrovkou nebo vysokým krevním tlakem.
U žen se jedná o jeden z nejčastějších příznaků menopauzy. Přestože jde o přirozený proces, návaly horka a pocení mohou být velmi nepříjemné a zásadně ovlivňovat každodenní život. Zmírnit příznaky menopauzy mohou pomoci vhodné bylinky. „U problémů spojených s klimakteriem využijeme maliník nebo směs černý rybíz-maliník, jeřáb ptačí či kontryhel. Problémy s nadměrným pocením pomáhá řešit také jmelí,“ doporučuje bylinkářka Jarmila Podhorná.
Kdo trpí nadměrným pocením, měl by si hlídat dostatečný příjem tekutin, protože si snadno může přivodit dehydrataci. Měl by se také raději vyhnout pálivým jídlům a jíst hodně ovoce a zeleniny. Proti pocení se doporučuje také čaj ze šalvěje.
Zimomřivost souvisí s životním stylem
Na druhé straně je projevem nesprávně fungující termoregulace zimomřivost. Lidé špatně snášejí průvan a pobyt v klimatizovaných prostorech, trvá jim dlouho, než přivyknou chladné vodě, a třesou se i při průchodu kolem chlazených regálů v supermarketu. Tento stav obvykle není způsoben vážnější chorobou, ale je výsledkem životního stylu.
Kdo zimomřivostí trpí, měl by nejprve zkusit zapracovat na své fyzické kondici, dodat tělu vitamíny skupiny B a železo. Činnost hypothalamu ovlivňuje také kvalita spánku a pitný režim. V méně častých případech může být zimomřivost vyvolaná i zdravotními obtížemi – špatnou funkcí štítné žlázy anebo poruchou cévního systému.
Zimomřiví lidé mohou zkusit do jídelníčku zařadit potraviny bohaté na bílkoviny, jako jsou maso nebo luštěniny, které napomáhají udržovat teplo. Pro zahřátí organismu můžete vyzkoušet bylinky s hřejivým účinkem. „Na prohřátí těla a lepší dokrvení koncových částí, tedy rukou a nohou, je vhodný jinan nebo kaštan. Prohřát organismus může pomoci také rozmarýn, tužebník nebo třezalka,“ radí Jarmila Podhorná.
Diskuze: (
