Podle Bible, šly tři ženy k hrobu, kde bylo v pátek po ukřižování narychlo uloženo Ježíšovo tělo, aby jej umyly, nabalzámovaly a zabalily do čistých roušek. Proč až v neděli? Protože v sobotu Izraelité nemohli pracovat a tudíž ani nemohli nakládat s Ježíšovým tělem. Ženy však našly hrob prázdný. Rozuměj skalní hrob. Tedy takový, který byl vyhlouben ve skále do formy jakési jeskyně a jejíž vchod byl zavalen těžkým kamenem. Běžely toto oznámit ostatním učedníkům, ale jejich slovům nebyl přikládán význam, protože v té době slovo ženy bylo méně než nic. Proto se šli učedníci přesvědčit a skutečně: Hrob byl prázdný!
Božím hodem Velikonočním končí období Velikonoc a začíná období Svatodušní. Tedy osm týdnů, kdy podle Bible a křesťanské tradice, byl Ježíš už vzkříšený na Zemi a postupně se zjevoval svým učedníkům. Po osmi týdnech seslal Bůh na Zemi Ducha svatého a jím "pokřtil" učedníky Ježíše Krista. A Ježíš s definitivní platností opouští pozemský svět. Tedy následovalo nanebevzetí Ježíše Krista.
***
Podle pamětí z počátku 20. Století bylo nepsaným zákazem prací o velkém svátku nezametat, nestlat, nevynášet hnůj z chlévů, nemýt nádobí, nešít, nečistit boty, a někde také nevařit.
V mnoha oblastech v Česku se ještě na začátku minulého století nosily mazance, vejce, jehněčí a další vhodná jídla do kostelů a tam se společně jedly. Ještě dnes se nocí do kostela posvětit mazance a vařená barvená vejce.
Hospodáři nosili kusy mazanců a vína do sadu, na pole a do chlévů, to proto aby si zajistili hojnost úrody a blahobyt na celý další rok.
Velikonoční neděle je vlastné velkým protikladem. Po dlouhém období půstu nadchází velké hodování. Jedlo se především jehněčí maso - maso beránka, ale velice často se též dělaly nádivky z vajec a zelených bylinek, především mladých kopřiv. Vařily se též bylinkové polévky.
V oblasti hodování ale nebylo zakázáno nic. Proto se jídla lišila podle krajů, zvyklostí a možností. Připravovaly se koláče, bohatě zdobené, šunky, klobásy, uzená masa, kachny, husy a další drůbež. Po dlouhém půstu má být dnešní den dnem hojnosti a velkého oslavování.