Po církevních Velikonočních svátcích nastávají Velikonoce lidové. Velikonoční pondělí je především ve znamení pomlázky a barvených vajec.

První neděle po Velké noci, tedy té, kdy byl nalezen Boží hrob prázdný. Té, kdy se stal největší zázrak v křesťanské kultuře. Ježíš Kristus vstal z mrtvých. Proto Velikonoce.

Dnešní noci projde zemí Anděl Zhouby a pobije vše prvorozené. Ušetřeni zůstanou jen ti, jejichž obydlí bude označeno krví beránka ...

Lidové přívlastky Bolestný, Tichý pátek vyjadřuje bolest křesťanů nad ukřižováním Ježíše Krista.

Svatý, pašijový týden, už začal Květnou nedělí. Ta byla radostným svátkem, protože končil čtyřicetidenní půst. Zeleným čtvrtkem pro celý křesťanský svět začínají největší svátky v liturgickém roce.

Tento den se především uklízelo. Říkalo se jí Sazometná nebo Smetná, protože se vymetaly saze z komínů a smýčily se domy. Název Škaredá je od toho, že v tento Jidáš škaredil (žaloval) na Krista.

Modré pondělí je prvním všedním dnem pašijových svátků. Nijak se ve skutečnosti neslaví a proto se o něm ani nic moc nedočtete. Zůstává i záhadou, proč právě "modré" pondělí.

Květnou nedělí začíná tzv. Pašijový týden. Z latinského „passio“ = utrpení určuje, o co se tento týden jedná. Je to připomínka utrpení Ježíše Krista, který byl zrazen, bičován, umučen na kříži, pohřben a vstal z mrtvých. Květná neděle se jmenuje den, kdy Ježíš Kristus vjel do Jeruzaléma a lidé ho vítali palmovými ratolestmi.

Na Popeleční středu vyzvánějí zvony v kostelích a svolávají k bohoslužbám jakoby byla neděle. Možná vás zvuk zvonů ve všední den překvapil. Co je to vůbec ona "popeleční středa"?

"Fašaňku, fašaňku, už je ťa namále, jako té rosenky, na zelenéj trávě ...", zpívá se ve známé moravské písničce. Ale co to je vlastně? Kdy se to slaví? Proč pokaždé jindy?