Povídky

Byl královský dvůr. Tomuto dvoru vládl král, který věděl vše. Měl spousty poddaných, kteří věděli méně, ještě méně, nejméně až téměř nic. Král měl kapelu složenou z mnoha hudebníků. Každý hrál na jiný nástroj. Byly to kouzelné nástroje, které je možné slyšet pouze, když se člověk naučí rozpoznávat jejich tóny. A to pouze tak, že hudbu bude hledat. Že bude naslouchat zvukům života a rozpoznávat mezi nimi tóny, které jsou jinak skryté a neslyšné. Hledání je pohybem kupředu, je pohybem života. Ustrnutí je stagnací, nehybnost je smrt.

... tento příběh mi před lety vyprávěl jeden motorkář

"To je škandál, paní Blažková," ozvalo se pod okny dnes ráno a já se snažila otevřít zalepené oči a zprovoznit buňky šedé kůry mozkové. Není dobré blbnout na netu do tří do rána ...

...vášeň za kterou se tvrdě platí

...příběh