Nemohu už roky rozdýchat ty snůšky trapností, které se jako lepivý asfalt začnou rozlévat po našich webech, rádiích a televizích. Možná jsou některé žertíky povedenější a jiné méně, ale v kontextu toho, že jsou úplně všude, se stávají nesnesitelnými všechny bez rozdílu.
I jako dítě jsem měla problémy s Aprílem. Je to zřejmě jedna z mých nejrannějších vzpomínek. Mohly mi být tak 3-4 roky Tenkrát jsem seděla mámě na klíně a dumala, jak jí provést Apríl. Ten den se mi totiž má starší sestra snažila vysvětlit, co to Apríl je.
Ŕíkala mi: "Když třeba řekneš mamce, že se jí pálí mléko na plotně, ale ono se pálit nebude, ale ona uvěří ... a ty pak řekneš Apríl - to je děsná psina."
Moc jsem nechápala, co je to za psinu, když někoho budu hloupě plašit, ale chtěla jsem to vyzkoušet, protože když je člověk takhle malý, tak mu prostě nezbývá než věřit velkým.
Tak jsem vzala máminu hlavu do ručiček, otočila ji k sobě, aby vnímala, co jí říkám (takhle malým lidem se těžko udržuje pozornost, když chtějí říct něco fakt důležitého) a:
"Mamí, pálí se ti mléko..."
Maminka na mě zírala, jakože cože? A já si nemohla zaboha vzpomenout jak je to kouzelné slovo, po kterém se začnou všichni smát. A protože jsem si nevzpomněla, tak jsem řekla první, které se mi zdálo jako možné:
"To je PRIMA..."
Maminka zírala ještě víc a přítomná sestra se jediná rozesmála, protože pochopila můj úmysl a omyl :) A já se už jako takhle maličká cítila šíleně trapně a to tak, že jsem se rozplakala a všichni mě doma utěšovali.
Tím jsem, myslím, položila základ své nechuti k tomuto pomýlenému dni. Mám totiž nutkavé přesvědčení, že to spletli úplně všichni na světě a za Aprílové žerty vydávají ty největší trapasy v dějinách lidstva a ani ta největší zhůvěřilost nezůstane před zapřisáhlými vyznavači legrace za každou cenu ušetřena.
Tak mi promiňte, když se nebudu podílet ani na letošním Aprílu.
Diskuze: (
