Horst: Jsem velký žárlivec a musím říct, že po svých zkušenostech jsem čím dál větší .
Na druhou stranu, omezování partnera v tom jestli někam může jít nebo nemůže, není řešení. Pokud někdo chce být nevěrný, tak bude a nezabráníte tomu.
GD: Každý žárlí, nejsem výjmkou. Ale ne každy rychle zapomíná, to zas já mám paměť jak cedník.
Mikeš: Ano jsem dost žálivý, zpravidla chodíme všude spolu.
Richard: Asi ano, žárlím. Snad přiměřeně. Možná za to mohou mé majetnické sklony Partnerka pochopitelně může naprosto všechno, rovnoprávnost ve všem si ženy euroatlantické civilizace prosadily definitivně v minulém století. Otázka je spíše co je vhodné a co už ne. Dámská jízda rozhodně nevhodná není. Dýchánek s bývalým přítelem je však pro mě naprosto nepřijatelný. Zjednodušeně řečeno je legitimní žádat vše, co nemůže partnerovi ublížit.
Mirun: Žárlivosti a majetnickým sklonům se asi člověk uvnitř sebe nevyhne, ale jsem liberál a nikomu nic nezakazuji, jednak proto, že nesnáším aby někdo něco zakazoval mně a druhak protože zákazy stejně nefungují. Člověk nezmění toho druhého tím, že mu udělá mantinely – partnerův charakter je partnerův charakter a nemohu se na to dívat tak, že on se přizpůsobí mně, ale tak, že já jsem buď ochoten se s jeho povahou smířit, nebo s ním nemám vůbec nic mít. Pokud mám partnerku která bude mít potřebu neustále souložit s kýmkoliv koho uvidí, tak zakazovat jí chodit ven je dost naivní prostředek. Pokud tu potřebu nemá, tak zakazovat jí chodit ven je pro ni urážlivé a ponižující. Každá partnerka si může dělat co uzná za vhodné a totéž vyžaduji já sám.
Lukáš: Já nejsem človek který by strašně žárlil, ale bez žárlivosti to taky nejde. U mě se to dá celkem dobře poznat pokud začnu žárlit tak jsem se zamiloval, ale to spíš tak že se jen vyptávám a když me nechce neco říct tak teprve začnu skoumat proč mě to nechce říct. Nikdy jsem nemel problém přítelkyni kamkoliv pustit přece jen jsme v době kdy už žena nemusí být vždy v doprovodu svého přítele a dělat mu všude ocásek nebo naopak. Občas je prostě potřeba, aby se šel bavit každý se svými kamarádkami.
Tomáš: Žárlím (jen na oko, ale to jí neříkejte). Rozhodně nemám příjemné pocity, když se dozvim, že si chce vyrazit sama s nějakým jiným mužem, ale toleruji to. Přílišná žárlivost je zabiják vztahu.
Michal: Nežárlím a považuji to za dost nepříjemnou vlastnost. Chci volnost a dávám volnost.
Jirka: Moje partnerka má dovolený sex s někým jiným, ale já o tom nechci vědět nic konkrétního. Kdybych o tom totiž něco konkrétního věděl, tak by bylo zle. Z toho nejspíš plyne, že žárlím. Ven chodíme v naproste většině případů odděleně a oběma nám to vyhovuje.
Michael: Na žárlivost ani moc netrpím. Jen kapku, když se někde cítím odstrčený, ale to se moc často nestává. Svým partnerkám důvěřuju a nemám problém ji někam pustit – přece člověk člověka nemůže vlastnit.
Jiří: Kdo tohle řeší je magor, ženská se buď ohlídá sama, anebo je to mrcha a zahne dřív nebo později a to třeba u baráku ve sklepě, nemusí na to chodit ani na disko.
Zajímá vás něco víc o našich respondentech? Čtěte zde.
Minulá témata:
Lze milovat dvě ženy současně?
Zajímá Vás co si muži z našeho panelu myslí o problémech, nad kterými sama přemýšlíte? Chcete jim položit nějakou otázku? Napište nám, na co se máme zeptat. Pokud to budou zajímavé a nové otázky, radi je "pánům božským" položíme. Vaše otázky či návrhy na témata zasílejte na adresu redakce@zenax.cz
V této anketě jste již hlasovali.
Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.
Jaro 13.01.09, 19:32
1. Žárlivost není nemoc ale slabost
Proto se nedá léčit. Žárlivost je spojena jen se špatnými vlastnostmi a pudy lidí – strach, sobectví, slabošství, nedůvěra apod. Žárlivci jsou v podstatě politováníhodní ubožáci, kteří trápí sebe i partnera. Svojí slabost, sobectví a ubohost ospravedlňují tvrzením, že se jedná o projev lásky. Je to stejně tak hloupé a ubohé tvrzení, jako žárlivost sama.
Zatímco láska je potřeba dávat, starat se o pohodu a štěstí druhých, žárlivci mají starost jen a jen o sebe.
Marci 15.06.09, 13:35
2.
Nevím, jestli se to dá takhle paušalizovat.Žárlivost je zelenooká příšera, která si hraje s tím, koho požírá- řekl Shakespeare.Myslím, že je třeba jako u všeho rozlišovat mezi žárlivostí zdravou a chorobnou.Pokud se špehování partnera, slídění v jeho soukromí a neustálé podezírání stane životním programem žárlivce, je to moc a moc zlý a řekla bych, že až neřešitelný.Myslím, že patologickou žárlivost vám z duše nevyrve ani ten nejlepší psycholog, že ve vás zůstane a bude tam hlodat a hlodat, až sežere všechno krásný, co jste v sobě měli.Vím to, protože sama žárlím a dobře vím, že často absurdně a neodůvodněně a přehnaně.Je fajn, že si to zatím uvědomuju.Jenže nevím, jak dlouho budu svý emoce zvládat.Čím víc někoho miluju, čím déle jsme spolu, tím víc mě ten vztah ničí.Respektive ničí mě má povaha, má nejistota, nedůvěra k lidem obecně a žárlivost.Šťastní jsou ti, co nežárlí.Fakt šťastní.
David 10.08.11, 19:28
3. K názoru od Marci
Pokud vím, základ řešení osobních psychických problémů je, přiznat si že mám problém.
Z tohoto úhlu pohledu bych řekl, že jste "šťastná" žena, protože si jste vědoma problému.
Nemám s psychologií (kromě života) nic společného. Říkám to, protože se sám s takovou žárlivostí u své ženy potýkám už 8 let. A je opravdu těžké s tím něco účinného dělat, protože už jen alespoň částečně pochopit v čem je vlastně problém, stojí tolik času, že mezitím člověk naděla spoustu chyb.
Nedokážu Vám dát jinou radu, než ... Mluvte o tom se svým partnerem. Ale prosím ve smyslu toho co píšete. Tzn. "Vím že s tím mám problém."
Muž 15.09.11, 09:24
4.
Dobrý de,
moje reakce bude zcela jednoduchá, prostě známe sami sebe a víme čeho jsme schopni tak si představujeme co bychom udělali v kůži partnera tak se toho bojíme.Takže si uvědomujeme co nám se podařilo udělat a jak moc jsme se snažili získat někoho zadaného a to se nám automaticky projeví do našeho vztahu.
Já jsem nikdy neměl problém získat ženu i zadanou tak teď tím trpím u ženy, kterou miluji a je to moje manželka, ale zase to beru jako zpětnou vazbu za to co jsem dělal.Takže lidé život máme velice krátký, užívejme si každé vteřiny strávené se svými nejbližšími a nežárleme, protože stejně pokud to tak má být tak o partnera přijdeme, prostě je to tak.Tak místo vysedávání tady vyražte do přírody nebo za sportem, Vaše tělo si to zaslouží....
|
|
Diskuze: (
