Miluji dvě ženy. Ještě do nedávna jsem něco takového nepřipouštěl, nechtěl jsem a odsuzoval. Ne, nemyslel jsem, že může být jedna žena na celý život to opravdu ne. Jen jsem si myslel, že to mohu regulovat, ovlivňovat, zakázat si a nepřipustit.
Miluji dvě ženy. Jak je mí líto mé manželky. Jak mám zlé svědomí před ní. Jak mám stále někde v hlavě usazený pocit viny. Snažím se jí to vynahrazovat. Snažím se být milejší a chápavější. Právě z onoho pocitu viny jí více ustupuji a vyhovím i vě věcech ve kterých dřív ne. Že bych měl svůj milenecký vztah ukončit a nemusel bych ustupovat a lhát? Ano, já vím, ale nejde to ...
Miluji dvě ženy. Je mi líto mé milenky. Jak ji musím tajit. Jak ji zraňuju pokaždé, když se vracím domů. Jak ji ubližuje každým dnem to, že má moje žena ve všem přednost. Jak je nešťatná, když spolu nemůžeme na dovolenou, nemůžeme plánovat budoucnost, nebudeme mít děti. Jak rád bych jí to všechno umožnil a kdyby to šlo, tak bych jí to všechno dal. Takže bych se měl rozejít se ženou a jít k milence? Ano, já vím, ale nejde to ...
Miluji dvě ženy. Miluji svou ženu. Je úžasná. Jsme spolu už deset let. Máme děti. Na začátku byla obrovská láska, milovali jsme každý den několikrát, nemohl jsem se dočkat až ji zase uvidím a měl jsem erekci jen jsem na ni pomyslel. Časem se to celé posunulo jinam. Miluji ji pořád, dal bych za ni svůj život a moc si přeju, aby byla šťastná, ale už z ní netrhám šaty ve výtahu, nevrhám se na ni, kdykoliv se jí objeví dolíčky ve tváři. Znám každý kousek jejího těla a i když bych jí to nikdy neřekl, sex s ní mě nudí. Nedokáže mě uspokojit a i když se "technicky vydaří", cítím se neukojen už několik let. Je to každým dnem výraznější a každým dnem víc toužím po vášni ...
Miluji dvě ženy. Miluji svou milenku. Je tak nádherná, tak svěží, tak jiná. Tak rozdychtěná, tak žádoucí, tak vzrušující. Stačí abych na ni pomyslel a rozlije se ve mně horko, když jen uslyším její sladký hlásek v telefonu, citím zběsilý přeliv krve z mozku tam dolů. Můžu se s ní milovat prakticky pořád a kdekoliv. Jsem v těch chvílích ochoten obětovat cokoliv, jen abych cítil její horký, zrychlený dech na krku, abych slyšel její slastné vzdechy, které mě bičují do neskutečných výkonů a abych viděl její pulsující tepnu na krku, viděl třpytící se perličky potu na jejím žhavém těle a pokaždé znovu umřel v jejím klíně, když ona křící a svíjí se ve vlnách orgasmu ...
Miluji dvě ženy. Ani jednu nechci zraňovat. Ani jedné nechci ublížit. Ani jednu nechci ztratit. Obě je potřebuju, obě chci mít a oběma bych rád dal všechno. Chci, aby byly štastné, chci, aby byly se mnou, chci, aby to takto mohlo být napořád.
Miluji dvě ženy. Ne, nejsem naivní. Vím, že to takto nepůjde do nekonečna. Přejíždí mi mrazivá gilotina šíji, když si jen představím, že manželka se všechno dozví, sebere děti a odejde. Cítím, že mi přestává bít srdce, když si představím, že milenka se jednoho dne rozhodne, že nechce být ve vztahu bez budoucnosti, bez dětí a bez rodiny. Rozhodně nechci ani jedno, ani druhé. Jen nevím co s tím mám dělat.
Miluji dvě ženy. A nad budoucností nepřemýšlím. Nechci vědět co přinese zítřek, nechci znát svůj osud. Snažím se udržet situaci v tomto bodu. Co nejdéle. Protože ať už bude další vývoj jakýkoliv, tak bude špatný ...
Přečtěte si také další povídky:
Neregistrovaný 23.11.08, 20:16
1. Ta druhá I,II,III ...
Řekněme si to asi takhle...ať už jsme podváděnými nebo podvádějícími,ať ženami či muži,tak vždy je to těžké,složité a bolestné...
Kukačka 23.11.08, 21:09
2. Vina a radost
Znám to. Pocit viny marginalizuje ten úžasný pocit z lásky... Cesta ven z toho dobrovolně není. Ale většinou rozhodne prostě čas.
Neregistrovaný 24.11.08, 12:53
3. Znám to taky
Ten článek mi píše z duše. Opravdu je to složité, a až na detajly, jak to bylo popsáno, tak to je.
Neregistrovaný 24.11.08, 18:45
4. 3 do páru..
tohle téma je opravdu k zamyšlení, z jedné strany manžel, který jen lehkomyslně hledá to, co mu doma chybí, z druhé strany naivní a pak nejvíc odsuzovaná milenka a potom podváděná manželka, která z toho vždycky vyvázne jako vítěz.. čas jako kouzelník zamotá karty a potom ten s tou nejnižší musí z kola ven.. kdo na to doplatí?? kdo je tady viník a kdo oběť?? neměli by se všichni účasníci trochu zamyslet, než začnou hrát??
Neregistrovaný 24.11.08, 23:55
5. Zamyslet?
Zamyslet by se měli,ale život je vlastně tak trochu hra..jen s ohněm by jsme si hrát neměli..s ohněm a s láskou.
Neregistrovaný 26.11.08, 12:06
6. spalující vášeň
Plavu v tom stejně, jen místo ženy mám manžela a místo milenky millence. Taky se bojím pomyslet na budoucnost, nechci připravit děti o tátu. Ačkoliv na začátku mělo jít jen o sex, milenecký vztah trvá už dlouho. Je to jako tančit na ostří nože. Červenají mi tváře jen na něj pomyslím. Nemůžu, nechci být bez milování s ním... a přesto, tolik ho ničím. Nikdy nebudu jen s ním. Vždycky se vrátím domů a budu "dobrou" ženou a mámou. Nevím, jak dlouho to ještě vydrží. Zblázním se, až o něj přijdu...
Neregistrovaný 27.11.08, 13:59
7. Lítáte v tom
chvílema dole,chvílema nahoře,co?
Neregistrovaný 15.12.08, 20:55
8. Ta druhá
Článek je naprosto pravdivý,prošla jsem stejnou životní zkušeností,aniž bych po ní toužila,vyhledávala,stalo se.A konec...smutný,bolestný.V mém případě zvítězila jeho žena,ač horší,nezodpovědná,nespolehlivá...ale manželka!
Neregistrovaný 04.01.09, 20:10
9. Doddy
Popisuješ přesně mojí situaci. Já Ti úplně rozumím....stravuje to každou minutu Tvůj život, že? Víš, na co jsem později přišel? Že miluji především sám sebe....že jsem sobec. Jak k tomu jedna,nebo druhá z nich přijde, že jim tohle děláš? Zaslouží si to,když o nich tvrdíš, že je miluješ? Tohle mně pomohlo ten začarovaný kruh rozseknout. Chápu, jak je to pro Tebe těžké a držím palce do věcí budoucích..... D.
Tarra 18.01.09, 16:38
10. Zažito...
takovýto vztah jsem zažila, byl o osmnáct let starší, já osmnáctiletá... měl manželku a dvě děti 6 a 11. on byl můj vysněný, krásný, inteligentní, romantik a pro každou blbost. zpočátku jsem se pořád ptala a ujištovala jestli opravdu chce být se mnou. řekl to mámě... manželce... pak přišly vánoce a me sms... PROMIN... JAK JSEM JE TAM VIDEL... JA SE VRATIL DOMU a to bylo vse. Oni uz jako manzele nemuzou byt nikdy stastni, deti zmatene a ja se lecila z bolaveho srdce. Nakonec nevyhrala manzelka... ale ja.. Ted mam skveleho pritele bez zavazku...
Janka 10.07.09, 11:20
11.
Ahojky.Teď máte Velkou šancí získat koloboty Heelys zdarma!Jsou nádherné. . http://www.koloboty.cz/soutez.html?cid=10427
Béda Trávníček 10.07.09, 23:00
12. Re: koloboty
Hele, nepřijde Ti to blbý? Tak prosím sedni si a uklidni se. Po zajímavé a inteligentní debatě přijde Tvoje propagace malotraktoru, nebo o co jde. Jdi s tou výherní kolobrndou do prdele, víš ?!
Hanka 30.07.09, 18:13
13. bušení srdce
už nikdy nechci být milenkou ženatého muže...byla jsem jeho milenkou tři roky,nejdřív šlo pouze o sex,ale on tvrdil od začátku,že mě miluje a chce se mnou žít, šíleně jsem se zamilovala, opustila přítele nevěra třikrát u nich praskla...a žádná změna pouze ta manželka zhubla z devadesáti na šedesát, začala se o sebe starat jak vypadá a sleduje ho na každém kroku a on si vše nechá líbit...a to tvrdí,že spolu intimně dva roky nežijí..jejich děti mají před dvacel let ..jsem úplně blbá....že jsem vše opustila a věřila,že někdy budeme spolu...nikdy už nechci být ta druhá všechno nebo nic...u mě skončil je hajzl.....
sasanka 05.09.09, 16:57
14. krásné ale bolestivé
mám pocit,ž ejsem právě dočetla můj život ! prožívám přesně to samé,jsem v roly milenky,je mi s ním nádhreně,držím ěm nad vodou kvůli mého manžela já držím jeho kvůli jeho manželky,nemůže bez sebe být, milujeme se a toužíme po sobě čím dál tím víc,ale nejde abychom byly spolu kvůli našim dětem!!!!!!snad to jednou výjde,ale jak dlouho to vydržím takhle žít to nevím.
J 11.09.09, 13:12
15. ....tvrdá realita......
prožila jsem si něco podobného - jako vdaná milenka ženatého, na začátku se mnou chtěl dítě, říkal že mě miluje....když jsem se do něj taky zamilovala, opustila manžela a řekla mu že s ním taky chci žít - otočil, už říkal, že jsou děti malé a teď je nemůže opustit a že nemiluje ani mě ani manželku, že o nás manželka ví - nevěděla skoro 2 roky -a když se dověděla, během pár týdnů "omylem" otěhotněla, ač dítě původně nechtěla...no a to je "elegantní" konec mé love story - on si šťastně s manželkou čeká vytoužené dítě a nakonec to odnesl ze všech zúčastněných nejméně, manželka se možná užírá jeho nevěrou a hlodá v ní pochybnost jestli se mnou skončil nebo to zopakuje s jinou, možná je taky spokojená a tím, že ho "vyhrála", já jsem sama...ale je takový chlap fakt výhrou...sama sebe přesvědčuji že NE...ale mám před sebou ještě dlouhou cestu než to dokážu a zapomenu na lásku k němu......to je tvrdá realita
azalka 14.06.11, 02:48
16. Doddymu
Velmi oceňuji příspěvek Doddyho (9.v pořadí).Jste zodpovědný a charakterní muž.K tomuhle se můj milenec nikdy neodhodlá.Nevím sice, jak jste to vyřešil a kterou jste opustil, pro ni to muselo být kruté, ale aspoň jste to vyřešil jako chlap.Můj milý svou ženu nikdy neopustí, přitom ho jistě trápí pořád zlé svědomí vůči ní, ví taky, jak moc po něm toužím a jak moc mě tím trápí, taky že mi kvůli němu vlastně utíkají nejlepší roky.Sám to přiznal.Že by mě měl vlastně nechat být, abych byla šťastná po boku někoho mě rovnějšího a jako oficiální partnerka.Ale že prý mě nechat nedokáže a vlastně ani nechce.Nechává to osudu.A nakonec to bude muset rozhodnout jedna z nás dvou.A bude to rozhodovat v obrovské bolesti.I když ho miluji, uvědomuji si, jak je tento jeho přístup sobecký a slabošský.Znovu se skláním před vaším charakterem a ohleduplností, empatií, schopností sebekritiky, kterou má asi málokterý muž.
azalka 14.06.11, 02:48
17. Doddymu
Velmi oceňuji příspěvek Doddyho (9.v pořadí).Jste zodpovědný a charakterní muž.K tomuhle se můj milenec nikdy neodhodlá.Nevím sice, jak jste to vyřešil a kterou jste opustil, pro ni to muselo být kruté, ale aspoň jste to vyřešil jako chlap.Můj milý svou ženu nikdy neopustí, přitom ho jistě trápí pořád zlé svědomí vůči ní, ví taky, jak moc po něm toužím a jak moc mě tím trápí, taky že mi kvůli němu vlastně utíkají nejlepší roky.Sám to přiznal.Že by mě měl vlastně nechat být, abych byla šťastná po boku někoho mě rovnějšího a jako oficiální partnerka.Ale že prý mě nechat nedokáže a vlastně ani nechce.Nechává to osudu.A nakonec to bude muset rozhodnout jedna z nás dvou.A bude to rozhodovat v obrovské bolesti.I když ho miluji, uvědomuji si, jak je tento jeho přístup sobecký a slabošský.Znovu se skláním před vaším charakterem a ohleduplností, empatií, schopností sebekritiky, kterou má asi málokterý muž.
|
|
Diskuze: (
