Jsem milenkou ženatého muže. Neplánovala jsem to. Nechtěla jsem to. Nikdy jsem nechtěla být „ta druhá“. Vlastně jsem nechtěla být ani „ta první“. Chtěla jsem být jako všechny mladé dívky a ženy jen ta jediná. Nechtěla jsem se o milovaného muže dělit s nikým. Tvrdila jsem, že kdyby mě můj budoucí partner podvedl, tedy byl by mi nevěrný, rozešla bych se s ním. Představu, že bych nejenom že se musela dělit, ale byla dokonce podváděna jaksi legálně s jeho zákonitou ženou, byla pro mne vždy tak scestná, že jsem si ji vůbec nepřipouštěla a nepřemýšlela nad ní.
Jsem milenkou ženatého muže. Je to ostudné a ponižující. Kdykoliv nad tím přemýšlím, tak mě to znovu a znovu uráží. Je to tak podřadná role. Že ne? Že mám nad manželkou navrch? Ale kdepak! Já o jeho manželce vím. Ona o mně ne. Já vidím její věci třeba v jeho autě, ona moje nikde zahlédnout nesmí. Já musím být zticha jako myška, když mu ona volá, já jemu volat vlastně ani nesmím, jen v určité době, kdy nehrozí, že by ona byla někde poblíž. Vnímám ji všude, ona mě nikde.
Jsem milenkou ženatého muže. Nemohu s nim být tehdy když chci, ale jen tehdy když on může. Nemohu s ním odjet na víkend, nemohu s ním mezi jeho přátele, nemohu s ním dokonce ani do kina, aby nás náhodou někdo nepotkal. Všechny svátky a třeba i jeho narozeniny slaví s ní. Se mnou jen jaksi dodatečně – načerno. Na Vánoce a Silvestra jsem sama a sama jedu i na dovolenou – nemůže přece jen tak odjet na týden nebo dva …
Jsem milenkou ženatého muže. Jsem to já kdo o „té další“ ví. Já vím, že on se s ní miluje a dokonce i poznám kdy to bylo. Ona to neví, ji to nebolí. Vím, že ji hladí a objímá. Vím, že spolu plánují, co si koupí, jestli se přestěhují, či koupí dům. Plánují a mají budoucnost. Já vím, že žádnou nemám. Nás vztah je bez budoucnosti. Je beznadějný a zoufalý, Stejně jako dítě, které se narodí se smrtelnou chorobou a vy víte, že umře. Přesto se o něj staráte a pečujete o něj protože ho milujete. Je to tak bolestivé a zraňující. Přesto to děláte až do úplného sebezničení.
Jsem milenkou ženatého muže. Stalo se to. Nechtěla jsem to. Trápím se tím. Chtěla bych to vrátit a zapomenout, ale nejde to. Chtěla bych v té situaci nebýt, ale nedokážu to. Nidky jsem se tady neměla ocitnout, nidko se to nemělo stát, ale stalo se to. Při každé jeho návštěvě, při každém jeho objetí, polibku a milování cítím gilotinu času na šíji. Vím, že se každým setkáním přibližujeme konci. Je to tak bolestivé, tak zraňující...
Jsem milenkou ženatého muže. Vím, že mě mnozí odsoudí, ale mě v tuto chvíli opravdu odsudky okolí netrápí. Jsou ve světle vlastní bezvýchodnosti nepodstatné. Jsem milenkou ženatého muže a neumím se s tím vyrovnat. Neumím s tím žít a neumím z toho utéct. A po mnoha úvahách a týdnech nočního pláče a přemýšlení jsem objevila zvláštní věc. Chtěla bych žít ve společnosti, kde bych se mohla stát jeho oficiální druhou ženou. Nebo třetí, čtvrtou ... Mít stejná práva a privilegia jako ta první. Nemuset se schovávat a normálně s ním žít. Prostě mít budoucnost.
Proč? Je to prosté: Miluji ho!
Přečtěte si také další povídky:
Linda: Nejistá citová investice
bezejmenaaa 16.04.09, 06:39
41. ...uz to taky znam...
už to taky znám,,,jsem jednou z těch, která se zamilovala do zadaného chlapa.....a on do mě taky....je to vidět na jeho chování když jsme spolu, stále dokola mi to opakuje...pořád.....jen stále bydlí u své přítelkyně...tvrdí,že opravdu jen bydlí. Jsou spolu 7 let a nedokáže ji jen tak opustit. Nechce ji ublížit...My se známe půl roku a bylo mi jasně řečeno, že ještě třičtvrtě roku u ní bydlet určitě zůstane...dodělává školu a do té doby nemůže stěhování řešit.......a copak s tímhle mám vydržet žít??? že dál budu několik měsíců jen čekat co se stane a pokud se vůbec něco stane??? včera jsem byla úplně na dně a řekla jsem, že opravdu dál nemůžu a končíme....a asi jsme skončili......vůbec nevím jak dál, nejhorší je, že nedokážu přestat komunikovat, nedokážu být zticha a nechat ho, at si v hlavě urovná co chce a kterou chce.....chtěla bych v sobě najít sílu a buď s ním zůstat, být trpělivá a počkat a nebo to opravdu definitivně ukončit......připadám si jako největší chudinka na světě :-(
Anonymni 20.04.09, 15:01
42. Ta druha
To jsou fakt smutne pribehy, vas milenek. Nejlepsi je mit nekolik milencu jako povyrazeni a nezamilovat se do zadneho.
Majka 26.04.09, 16:55
43. milenec či přítel?
Já si také už několik let píšu a i setkávám s přítelem , který je mladší jak já, mám vyýčitky svědomí, pořád si říkám, nechám toho, ale milování s ním mě přítahuje a láká. Tak nevím, jak tento vztah dopadne. m.
rozumná 06.05.09, 00:21
44. řešení?
Poznali jsme se před 20 lety. Byl u nás na vojně a jeho dívka se o nás dozvěděla. Vzal si ji. Měli spolu dítě. Nedokázali jsme se rozejít. Psychicky mě to ničilo, ale kdykoli se objevil, má předsevzetí se bořila jako domeček z karet. Nabídl mi, že se rozvede a vezmeme se. Prosil, naléhal. Postavit své štěstí na neštěstí druhých? Co zaseješ, sklidíš. Říct ANO prvnímu volnému muži, který mne požádal o ruku bylo jednodušší, než říct NE své první lásce. Výhra? Denně na něj myslím, můj život není šťastný, hraničí s psychickým týráním - můj manžel je o 12 let starší, dominantní. Vím, že taky nemůže zapomenout. Neviděli jsme se od mé svatby. Vyhledal mne před pár lety v novém bydlišti - nesetkali jsme se, ale kytka před dveřmi byla od něj. Fyzicky jsme se svými zákonitými protejšky, ale srdcem u toho druhého. Některé šance dostane člověk v životě jen jednou. A lituje toho, co neudělal.
ta první 09.05.09, 13:53
45. a co ta první?
Napadlo vás milenky, jaká je pozice té ,, první,, ? Vy pláčete,jak jste druhé a co ty ,co se nemůžou bránit? přemýšlely jste někdy o nich? Ony jen přihlížejía nemají šanci se bránit,protože přece neví.Vy zoufale a bezhlavě milujete, protože je pro vás nedostupný. Co budete dělat, až vám ho ta první nechá? budete se divit a stanete se tou první.Blahopřeji.
Madla 11.05.09, 12:42
46. Marusynka
Zdravím vás holky já jsem byla na pozici ti 1celych 8 let a furt jsem nadávala téd bych rada sama našla manželovi milenku už 2 rok co nemá žádnoú přýtelkyní a zapominá na mě narozky a vubec . A MALEM jsem se sama ocitla na místě 2 ne sudte a bude vám lepe
Míša 18.05.09, 15:02
47. Jem ta první
Manžel se po 33 letech manželství zakoukal do mladší ,po 3 měsících přiznal ,že té druhé šlo o peníze.Moc prosil ,abych ho vzala zpět.Teď mě nosí na rukou a neustále mi dělá ,co mi vidí na očích.I zlatokopky jsou k něčemu dobré.
blaznivka 28.05.09, 14:14
48. Taky...
jsem měla "štěstí" na ženaté. První jezdil 9 let, vztah ale vyšuměl a mně přebehl přes cestu jiný, oba jsme měli hormony na pochodu a kupodivu jezdí dodnes, tj. už přes 10 let a máme spolu 2 děti. Bohužel se před krátkým časem stal vdovcem, bylo mi jeho ženy opravdu líto a vím, že i on trpěl. Nabídku k sňatku jsem sice dostala, ale odmítla, známe se za ta léta natolik dobře, že vím, že bych s ním denně být nemohla a navíc ani jeden nepřipouštíme myšlenku sestěhovat se do jednoho města. A situace dnes? Celé roky on podváděl manželku a nyní jsem to já, kdo je nevěrný. Být celá léta jen milenkou, čekat, až on bude mít čas a přijede... to se nedá donekonečna. Díky internetu mám spoustu virtuálních kamarádů, pár milenců na kontě, ale nesměšuji sex a vztahy. Umím žít sama a vím, že i sama budu, ale jsem ráda, že mám děti a tím pádem je postaráno o stálý zdroj událostí.
Marta 07.06.09, 18:25
49. Ta první
Milé dámy slečny,já se ocitla na pozici té první....chtěla bych vykřičet do celého světa jak je to nefér!Chápu že když vztah nefunguje je to špatné ale řešení najít si milence-milenku je to nejjednodušší.Zamilovanost Vás milenek je krásná my manželkz jsme to na začátku také prožívali ale po letech každý vztah zevšední a práce na dobrém vztahu-manželství je jedna z nejtěžších věcí na světě.Buďte prosím ohleduplné k tvrdě pracujícím manželkám a hlavně k dětem Vašich milých.Není pro dítě nic hroznějšího než když se mu rozvedou rodiče a dámy upřímně máte opravdu žaludek na to ubližovat dětem?Mělo by to být trestné jako kterékoli jiné ubližovaní dětem.Jakým právem manipulujete životem cizím dětem?NEchci soudit,ale myslím že je to hnus a pamatujte že i vy jednou budete ta první......
Katka 12.06.09, 09:46
50. máme i hlavu
Možná budu se svým příspěvkem krutá, ale nemůžu si pomoct. Každý máme kromě emocí taky hlavu. Jak může milovat může, který ji prostě jen využívá k vlastnímu sexuálnímu uspokojení? Proč to od sameho začátku nezatrhla? Proč to nechala dojít tak daleko? Řeči o velké lásce a o tom, že citům se nedá poroučet patří podle mě leda do Argentinských telenovel. City přece nějakou dobu vznikají. Nejsme zvířata, abychom se pářili s každým, kdo se nám zalíbí. Narozdíl od zvířat máme tu výhodu, že se můžeme rozhodnout s kým a za jakých podmínek zůstaneme. Samozřejmě, že se člově zamiluje, ale nezamiluje se ze dne na den. Musela se s ním víckrát sejít a tak se zamilovat. Pořád se mi vrací pocit, že milenky ženatých můžů jsou převážně ženy zamindrákované, které nemají rady sami sebe, protože hrdá žena by se sebou takhle orat nenechala. Takže bych takové ženě doporučila, aby navštívila psychologa, začala si uvědomovat, že je skvělá a jedinečná a hlavně - že si zaslouží lepší život s lepším chlapem.
Ilona 22.06.09, 09:33
51.
Každý jsme zodpovědný za sebe i svoje jednání. Fakt mě popudila věta-Nechtěla jsem to, ale stalo se to. Copak ty jsi u toho nebyla? To tě ten tvůj drahoušek znásilnuje, nebo co? Fakt nesnáším tyhle"chudinky" Které vedomě ničí rodinu, odtahujou může od rodiny a tátu od dětí a přitom se tváří jako ty největší chudinky, a ještě ke všemu tvrdí, že za to nemůžou!! Napadlo vás ubohé milenky, jak se asi cítí manželky?Že vy jste pravděpodobně svobodná, ale ona má děti a odpovědnost i za ně? Co vlastně chcete? Chcete aby se rozvedl? Budete mít radost z toho, že zničíte rodinu? Je stejně jen otázkou času, kdy podvede on i vás. Když mohl podvádět 1 manželku, bude podvádět i druhou. Nebo nechcete, aby rozbil rodinu a vy se budete koukat, jak mu to doma klape a čekat, až se milostpánovi omrzí manželský sex, zavolá vám a vy mu ochotně podržíte? Fuj... že se nestydíte. Nejvíc mě rozčiluje to, že se stavíte do role chudinek, které za nic nemůžou, nechtěly to, stalo se to proti jejich vůli. Jak nemůžou??!! Za svoje chování jste zodpovědné sami. Nbo nám snad chcete namluvit, že vás váš drahoušek k sexu donutil?Žena, která je zralá a rozumná se k ničemu takovému nesníží a pokud ano, tak do toho netahá city, jenom si užívá, ale rozhodně nebude tvrdit, že za svoje chování nemůže!! Asi jsem hodně z vás naštvala, ale litovat vydržované milenky fakt nemůžu.
Vocas 27.06.09, 22:07
52. Pro Katku
V necem mas pravdu. A to v tom ze to budou zmindrakovany kravy co si v tech pruserech libujou. Nektery holky proste vzrusuje kdyz s nima chlap vore.
Me osobne takova holka je dobra tak na vyhoneni si vop jeji hubu. Teda na jednu noc. Ja mam rad holky co maji sebeuctu. Takze se nabizi otazka jestli ty manzilkove nejsou nahodou zamindrakovany taky kdyz potrebujou zenskou s kterou muzou vorat.
Jana 30.07.09, 17:49
53. taky jsem se stala tou druhou
bolest
Alice 08.08.09, 08:41
54. Taky jsem ta druhá
Taky jsem byla "ta druhá" nedávno jsem všechno skončila :-( moc to bolelo a bolí to ještě teď. Plyne mi z toho jediný poučení....nikdy se nezamiluj do milence, stejně to nemá cenu :-(
chillichilli 11.08.09, 12:46
55.
Nu nevím, co je lepší. Budu moct posuzovat, až se vdám a manžel si někoho najde. Každopádně spim se ženatým, který mě seznámil dokonce se svými rodiči, všichni o tom vědí, s jeho ženou jsme se sešly a mluvily. Dalo by se říci, že to bylo přátelské setkání:). On je slaboch, který používá slova a čas jako své nejsilnější zbraně. Přeju jeho ženě, ať si najde lepšího chlapa, taky ho pustím k vodě..
ta první 25.09.09, 11:02
56.
Jsem manželka, která byla podváděná a zjistila to. Milence mě vykreslil jako zlou ženu, od které nemůže odejít kvůli nesplacené hypotéce, dítěti, nemoci ženy ... A asi i plno dalších důvodů. MOHL JÍT!! Ale nešel, vyhovovalo mu mít doma milující "služku" a jinde holku, která ho obdivuje a s kterou prožívá její zamilovanost, holku, která mu na rozdíl od manželky nevyčítala chození po barech, protože tam byla s ním, zatímco manželka se doma starala o děti! Nakonec jsem jeho nevěru začala akceptovat a ona začala tlačit, aby se se mnou rozešel. Uv ědomil si - prý, že to není to co chtěl a zůstal. Nemluvím o tom, ale mám to v sobě. Nikdy mu to neodpustím, ale akceptuji to, jsem s tím smířená. Nevím, jestli je mi teď věrný a ani nepátrám. Fungujeme jako normální rodina, jen když jsem někdy sama, přemýšlím, jak žiji. Já ho stále miluji a jsem ráda, že zůstal, ale někdy bojuji s tím, abych na ni už nemyslela a ani na žádné potenciální další. Zároveň mi po čase začalo být líto i jí. Nezná mě a přece mě odsuzovala a nenáviděla a asi si s ním plánovala budoucnost, kterou mi chtěla ukrást. Určitě byla nešťastná, ale možná našla někoho, kdo jí podvádět nikdy nebude. S mým manželem by tu jistotu mít nemohla, stejně jako já! I když tvrdí, že mě miluje a už by to neudělal...
Dominika 03.11.09, 09:59
57. sem ta druhá
já sem ta druhá,přijde mi že je to nekonečné...v tomto milostném trojúhelníku sem skoro 4roky...a vím ale nechci si to přiznat že to skončí pro mě v dobrém a s budoucností s mým milovaným...je mi 22let,a seznámila sem se se zadaným mužem..slíbil,že to vyřeší ale jak šel čas a on si zvykl tak žádné řešení nepřicházelo.Vánoce,Silvestra slavim sama a jen dotatečně s ním.Je to tak jak se tu píše,je semnou jen když má čas on a já se musim přizpůsobit jan abych s ním mohla být,volat mu můžu jen když není doma,a když zavolam a je toma jednoduše to nevezme.Pořád si hledá nějaké důvody proč přítelkyni neodstěhovat(např.nezvladla by utáhnout sama nájem,je toho na ni moc..).Takže jen pořád naivně čekám a doufám,že ten náš trojúhelník skončí a proč?Protože ho Miluju víc než cokoliv na světě...
Jana 23.12.09, 15:45
58. bolest
jsem milenkou ženatého muže...skoro čtyři roky..a nemůžu pochopit proč mi tak ubližoval a sliboval lásko další vánoce budou naše, další dovolená bude ty a já...měla jsem svůj vztah,zničila jsem si ho kvůli němu,protože jsem mu věřila....nechápů jedno,že jsem vše neprohlídla dříve...bolí to šíleně moc...ukončila jsem to....snad to zvládnu...
judit 19.01.10, 18:29
59.
nepochopí, kdo sám nezažil. Já měla doma doma tři malé děti a můj "manžel" si našel milenku, kolegyni v práci. Trávil s ní všechen volný i pracovní čas,společné víkendy, já se doma starala o děti. Nepomohlo nic, pak se na něj jeho milá milenka vykašlala a on si našel další, a pak zase další, pak jsem je přestala počítat, bylo mi to jedno, po devíti letech. Teď mám milence já, žije s partnerkou, ale je to stejný jako by byl ženatý. A konečně si říkám, mě taky žádná nešetřila, žádná nebrala ohled na moje city atd. Takže ani já už nikoho šetřit nebudu. Jo, život je boj!!!
Michael 15.06.10, 06:56
60. TEN PRVNÍ NEBO DRUHÝ?
Všichni řešíte jen ublížené ženy. Moje žena se po téměř 20ti letém soužití zamilovala do o 20 let staršího kolegy v práci. Když se vše provalilo a žena chtěla žít s ním tak couvnul, že nemůže ubližovat své ženě a dětem, ale kde byl ten pan božský když ubližovali mě a mému dítěti? Ta bolest se nedá popsat. Jsem rád, že je semnou, ženu miluju, ale na druhou stranu si říkám co je to za život když bydlíme spolu, sex je minulost a srdcem je jinde? Snažím se zapomenout, ale nejde to.