Syndrom vyhoření

- Syndrom vyhoření
Rubrika:  Úspěšná

Syndrom vyhoření

01.02.16, 00:00, autor: Plavovláska
Máte pocit, že nic nestíháte, že je na vás příliš mnoho práce, že nemáte čas na koníčky, na přátele? Práce vás netěší a den by měl mít alespoň 48 hodin? Pozorujete to už delší dobu? Jste v depresi? Pak je vaše situace alarmující.

Čtenost -   Diskuze: (6
 

Syndrom vyhoření je diagnóza o které většinou lidé nechtějí slyšet. Přesto je tady. Poprvé se o tomto syndromu můžeme dočíst v roce 1974 v článku "Staff burnout" v časopise Journal of Social Issues od autora H. Freudebergera. Je to stav, který se také nazývá vyprahlost, vyhaslost, vyhasnutí.

 

Postihuje především ty, kteří pracují v úzkém kontaktu s lidmi, s nimiž navazují jakýsi emoční (kladný či záporný) vztah a  jsou na jejich hodnocení či výsledku jednání závislí. Jejich práce je vyčerpávající často fyzicky i psychicky. Nejtypičtějšími zástupci, které syndrom vyhoření postihuje, jsou lékaři, zdravotní sestry, učitelé, policisté, psychologové, sociální pracovníci, též manažeři, ale často také umělci a novináři.

 

Jedná se o povolání fyzicky i psychicky náročná, kdy se i po velkém úsilí nemusí dostavit pozitivní výsledek. Tedy i když je to stojí hodně úsilí, výsledek jejich snažení a velkého nasazení  může být velmi špatný a to i v případě, že pracovali velmi dobře.

 

Jen si představme situaci lékaře, kterému po  mnohahodinové operaci zemře na operačním stole dítě. Ne jednou, ale opakovaně. Představme si zdravotní sestru, která pracuje na onkologickém oddělení, kde jí přes veškerou snahu umírá jeden pacient za druhým, Policista, který pátrá třeba po vrahovi, kterého když najde nelze nějakého právního důvodu odsoudit. Psycholog, jemuž se pacient, kterému věnoval spoustu času, spáchá sebevraždu. Tohle jsou pravda krajní situace, ale i takové jsou pro některá povolání každodenním chlebem.

 

Méně krajní situace, přesto velmi stresující, jsou třeba učitel, který přes veškerou snahu nenachází kladnou odezvu u žáků. Nebo herec, zpěvák, malíř - který tráví prací na svém díle týdny a měsíce a přesto neuspěje. Novinář, který jde za svou investigativní reportáží, dokonale ji zpracuje a nakonec mu ji editor nezveřejní, protože cíl jeho kritiky je hlavním inzerentem jejich listu. Manažer, který pracuje skvěle a dlouhodobě na projektu i s celým týmem a pak díky neschopnosti (zpravidla nadřízených, protože neschopné podřízené má jen neschopný manažer) jiných jeho projekt a práce celého týmu jde vniveč. Stávají-li se takové situace opakovaně, syndrom vyhoření se jistě dříve nebo později spolehlivě dostaví.

 

 

 

Fáze syndromu vyhoření

Především je třeba si uvědomit, že se jedná o pozvolný proces. Tudíž i nástup fází nemusí být nějak jasný a přesně určitelný. Mohou se mezi sebou prolínat, či některé probíhat velmi rychle.

 

Nultá fáze, předfáze: jedinec pracuje co nejlépe, snaží se, přesto má pocit, že požadavkům není možné dostát a jeho snaha není dostatečně ohodnocena, tato fáze představuje jakési podhoubí pro vznik syndromu vyhoření


1. fáze: pocit, že jedinec nic nestíhá, jeho práce začíná ztrácet systém. Začíná zapomínat. Uvědomí si první chyby, opomenutí. Úplný výpadek třeba schůzky.


2. fáze: vyskytují se symptomy neurózy (např. úzkost) spolu s pocitem, že jedinec stále musí něco dělat, přičemž výsledkem je chaotické jednání. Nic se najednou nedaří, všechno je špatně. Pracuje hodně, často i dlouho - bohužel špatně. Dělá chyby a na kritiku reaguje neuroticky, předrážděně.


3. fáze: pocit, že „něco uděláno být musí“, mizí a nahrazuje ho opačný pocit – že se nemusí vůbec nic. Pouhá přítomnost druhých lidí jedince dráždí, přidružuje se ztráta veškerého nadšení a zájmu, převládá únava, zklamání a vyčerpání.

 

 

Příznaky syndromu vyhoření

1. Únava a pokles výkonu
2. Deprese a úzkosti
3. Poruchy paměti a soustředění
4. Poruchy spánku
5. Tělesné potíže (trávicí trakt, dýchací soustava, sexualita, kardiovaskulární systém, …)
6. Nespokojenost, dysforie (opak euforie), neschopnost uvolnit se, odreagovat
7. Tendence k návyku na psychoaktivní látky (alkohol, tabák, …)
8. Snížení sebedůvěry a poruchy v mezilidských vztazích především na pracovišti

 

Je to tedy stav, kdy se u jedince vyskytuje ztráta činorodosti a poslání, pocity zklamání, hořkosti při hodnocení minulosti. Jedinec ztrácí zájem o svou práci i o osobní rozvoj, spokojuje se s každodenním stereotypem, snaží se pouze přežít, „nemít problémy", je emočně „oploštělý", dochází k redukci tvořivosti, iniciativy a spontaneity. převažují negativní pocity od nepřátelské agrese po depresi. Přidružují se postupně i skutečné zdravotní potíže.

 

 

Co dělat, pozorujete-li na sobě příznaky syndromu vyhoření?

Nejdůležitější je v dané situaci nesetrvávat. Okamžitě změnit zaměstnání, protože prakticky cokoliv je lepší než to, v čem jste. Samozřejmě pak také celý svůj životní styl. Najít si novou práci, vrátit se ke svým koníčkům, zajít mezi přátele. Vyhradit si volno, dodržovat víkendy, vyjet na dovolenou. Nejdůležitější ale opravdu je - nezůstat na místě! Příznaky se totiž budou jen zhoršovat a to jak fyzické, tak psychické. Můžete si tímto úplně zničit zdraví, psychiku, přijít o přátele, rodinu a propadnou návykovým látkám.

 

ANKETA: Pozorujete na sobě příznaky syndromu vyhoření?


Celkem: 225 hlasů

V této anketě jste již hlasovali.

Buď jste v této anketě již hlasovali, nebo hlasoval někdo se stejnou IP adresou. Pokud chcete hlasovat, zaregistrujte se prosím.

Zdroj: Archív 2008
  • Neregistrovaný 01.11.08, 17:45

    Rozbalit 1. Petra

  • Neregistrovaný

    Syndrom vyhoření už je asi moc,ale já tak trochu potřebuju k životu stres. Nebo možná ne úplně stres,ale pořád něco dělat,mít donekonečna plány,zastavit se až večer a padat únavou to je pro mě ten správnej život. Kdybych se měla jen chvilku nudit,tak umřu.

  • Neregistrovaný 02.11.08, 19:43

    Rozbalit 2. fšeho moc škodí

  • Neregistrovaný

    Radši umřeš v poklusu? Co takhle kafíčko a nohy hůre?

  • Neregistrovaný 08.11.08, 10:53

    Rozbalit 3. A sakra

  • Neregistrovaný

    Tak mám pocit, če fáze jedna je už delší dobu tady :O

  • Neregistrovaný 08.11.08, 21:20

    Rozbalit 4. pro Petru

  • Neregistrovaný

    A co třeba je součástí tvých plánů,když potřebuješ žít takhle naplno?Jak trávíš čas?

  • Neregistrovaný 23.11.08, 21:55

    Rozbalit 5. ?

  • Neregistrovaný

    A co mam delat kdyz to mam ze skoly? Zmenit skolu uprostred semestru?

  • Neregistrovaný 09.12.08, 18:58

    Rozbalit 6. Vím co je Burn out

  • Neregistrovaný

    Pracuji jako zdravotní sestra na ARO.Pečovat o umírající pacienty je hrozné, ale mnohem horší je, když se snažíte být dobrou sestrou, děláte pro to cokoliv a vaši spolupracovníci si vás neváží. Berou Vás jen jako další prvek v továrně. A co teprve lékaři.. Znova bych si toto nevděčné povolání nevybrala, to vím jistě..

 
Profil blogu
Profil sekce "Úspěšná"
Profil blogu
Založen:
19.5.2008 12:57:12

Přístupů:
405784

RSS:
Toplist
aaaaaa