Svatební průvodce: Svatební zvyky

- Svatební průvodce: Svatební zvyky
Rubrika:  Praktická

Svatební průvodce: Svatební zvyky

24.09.09, 11:20, autor: Plavovláska
Ačkoliv na tradice stále více zapomínáme, právě svatba zůstává jednou z příležitostí, kdy staré zvyky ožívají. Jejich původ často sahá až do předkřesťanských dob, význam mnohých už je dnes nejasný, jiné jsou vázány na konkrétní region.

Čtenost -   Diskuze: (0
 

Vdavek chtivá dívka může pomocí různých pověr a rituálů zjistit, zda a jak brzy ji svatba čeká. Většina z nich se váže k vánočnímu času. V adventu, přesněji 4. prosince, na svatou Barboru je třeba uříznout třešňovou větvičku a dát do vázy s vodou. Pokud větévka na Štědrý den vykvete, věští do roka svatbu. Oč dříve se kvítky objeví, o to dříve na vdavky dojde.



V noci po Štědrém večeru také dříve dívky chodily třást bezovým keřem a pak poslouchaly. Odkud se ozvalo první zaštěkání psa, z té strany měl přijít mládenec na námluvy.



Když už jsou námluvy hotové a je takříkajíc ruka v rukávě, začínají snoubenci se všemi přípravami. Kromě rozesílání svatebních oznámení bývá také zvykem pečení malých svatebních koláčků. Ty se v některých regionech rozdávají několik dní před samotnou svatbou příbuzným a blízkým přátelům jako pozvánky.



V dlouho očekávaný den nesmí správné nevěstě vedle dokonalého účesu, bílých šatů a impozantní kytice chybět navíc čtyři důležité věci pro štěstí. Něco půjčeného, něco zděděného, něco darovaného a něco modrého. Nejčastěji to bývají šperky po babičkách nebo půjčené od kamarádek, modrou barvu obstará podvazek s modrou mašličkou.



Na oblečení ženicha by si nevěsta měla pohlídat, jestli nemá k obleku motýlka, aby jí neuletěl.



Někde se tvrdí, že ženich by ve svatební den měl nevěstu spatřit až těsně před obřadem, jinde, například na Ostravsku si ženich musí naopak pro nevěstu přijít k rodičům, kde jsou mu nabídnuty tři dívky. Tu pravou si musí vykoupit.



Když novomanželé vycházejí z kostela nebo obřadní síně mohou je svatebčané zasypat rýží nebo konfety, někdy i květy. Tento zvyk pochází ještě z pohanských dob, má přilákat bohyni plodnosti, a tím také mnoho dětí.



Ještě před radnicí následuje obřad nasazování chomoutu nebo koule na nohu, které ženichovi navlíknou jeho kamarádi. Nevěsta pak dostane svazek klíčů, z nichž ani jeden nemusí k zámku koule patřit, nebo starý rezavý pilník, aby si svého milého osvobodila. Musí prokázat příslušnou dávku snahy, ale nakonec stačí, aby měla připravený úplatek v podobě láhve alkoholu, která žalářníky obměkčí.



Na Vysočině přitom podle tradice čeká novomanžele ještě další překážka, než se mohou pustit do slavnostní hostiny. Před restaurací svatebčané postaví slavobránu, smrčky nebo břízky ověnčené barevnými fáborky a krepovým papírem, mezi stromečky je přivázaná mašle, přes kterou musí ženich svou vyvolenou přenést. Někdy je mezi nimi položen špalek dřeva, který musejí novomanželé společně přeříznout pilou, aby tak dokázali, že budou v manželství dobře spolupracovat.



Na další ze zvyků dojde, když novomanželé vstoupí do restaurace. Čeká je přípitek s číšníkem nebo majitelem hospody. Když však vracejí skleničky na podnos, tak "nechtěně" upadne číšníkovi talíř, který má schovaný pod podnosem. Novomanželé pak musí zamést střepy, které symbolizují štěstí. Při zametání je ale velmi důležité, kdo se zmocní lopatky a kdo smetáčku. Říká se, že ten, který zametá, tím bude zametáno a v manželství bude mít hlavní slovo ten druhý.



Ani začátek hostiny není pro novomanžele snadný, číšník je sváže velkým bílým ubrusem a oni se musejí vzájemně nakrmit polévkou. Mají tak prokázat nejen spolupráci, ale především to, že si budou ze společného krajíce spravedlivě rozdělovat. Společnou rukou by pak novomanželé měli i nakrojit svatební dort.



Během hostiny a oslav pak může přijít na řadu množství různých rituálů a zvyků. Mezi nejrozšířenější patří únos nevěsty, kdy přátelé mladou paní ženichovi uloupí a on se musí vydat jí hledat. Většinou ji najde v blízkém baru nebo hospůdce, kde musí zaplatit útratu, aby svou milou získal zpět.



Někdy může někdo ze svatebčanů uloupit nevěstě střevíček a kdo si s ní pak chce zatančit musí zaplatit.



V průběhu večera může dojít i na různé veselé hry. Například ženichovi se zavážou oči, přivedou ho k sedící řadě lidí se zvednutými nohavicemi a on musí hmatem podle nohou poznat svou milou. Dobré je, když si mezi potenciální nevěsty sedne nějaký muž s nataženou punčochou, aby ženicha zmátl. Hra se může otočit, když nevěsta hledá může, přisedne si nějaká fortelná žena.



V závěru večera se pak shromáždí všechny svobodné dívky, nevěsta se k nim otočí zády a přes rameno mezi ně hodí svou svatební kytici. Podle pověry tu, která ji chytí, čekají do roka oddavky.



Nakonec po svatebním veselí při vstupu do společného doma ženich přenést nevěstu přes práh. Obelstí tak podle staré pověry zlé duchy, kteří číhají za dveřmi.

 

 

 

Přečtěte si také:

Svatební průvodce: Svatební hostina

Svatebni průvodce: Svatební den

Svatební průvodce: Svatební hudba

Svatební průvodce: Svatební květiny

Svatební průvodce: Svatební šaty

Svatební průvodce: Svatební místa

Svatební průvodce: Svatební oznámení

 

 

Svatební šaty

Svatební účesy

 

 
Zdroj: internet
 
Profil blogu
Profil sekce "Praktická"
Profil blogu
Založen:
19.5.2008 12:57:46

Přístupů:
658060

RSS:
Toplist
aaaaaa