Máme pátek 27.3., někdy mezi 17 a 18hod. Dámy z různých koutů České republiky se sjíždějí do krásného lázeňského hotýlku Avicenum v Lučanech nad Nisou. Již ve dveřích na ně čekají lektorky Helenka a Nikol a vítají je bujarými výkříky: "Vítejte, tudy, pojďte dál,...doufáme, že máte hodně sil!"
Ani minutka nezbyla nazmar, hned po úvodní výborné večeři se dámy scházejí v tanečním sále a vrhají se po hlavě na seznamovací hry. Po nich mají možnost shlédnout pár úvodních tanečních vystoupení a jako závěrečný bod pátečního programu se učí první taneční choreografii s názvem: Mňam mňam Bobík!!! S Helenkou jsme zkonstatovaly, že se v podstatě jedná o takovou obdobu bollywoodu, akorát že text písně je česky, čili dámy lépe odtuší, co na jaká slova tančit. Aby se dámy naučily dokonale tuto úvodní sestavu bylo více než důležité, protože Bobík se tančil před každým i po každém tréninku, a když už nehrála hudba v sále ,tak jste aspoň vždy potkali někoho na chodbě, kdo si notoval: "Mňam mňam Bobík, hm hm hm la la la..."
Sobotu opět otevíráme vydatnou snídání a vrháme se na "parket". Dopoledne se sálem rozléhá rytmus cha chi a jivu, odpoledne můžou zase kolemjdoucí slyšet bollywoodské rytmy. Ve volných chvílích dámy odbíhají do sauny či do solné jeskyně, aby se případně zrelaxovaly a nabraly síly na večerní program. Oproti pátečnímu běhání kolem ping-pongovému stolu až do noci nás totiž čeká trochu organizovanější večer. Po večeři je naplánovaný seminář o líčení a česání na vystoupení a následně se dámy také mohou naučit vázat sárí.
Přichází neděle, poslední den. Víkend tak strašně rychle utekl, že se nikomu nechce domů a to navzdory tomu, že mnoho dam slyšíte naříkat - au, moje lýtka, au moje stehna... ale říkají to s úsměvem a odvážně tančí až do konce. Pouze když se vypne kazeťák je únava naprosto patrná, protože padají v různých pozicích kolem sálu na zem a zhluboka dýchají. Avšak i přes značné vyčerpání jsme v neděli ještě stihly dokončit jak bollywoodskou, tak latinsko-americkou sestavu a společně s Helenkou jsme byly velmi mile překvapené, když jsme viděly, kolik sil v sobě dámy ještě našly na závěrečnou hodinku tančení. Abychom je moc nemučily, tak jsme chtěly sestavy projet už jen jednou na opakování, ale kdepak - dámy volaly: "Ještě, my to zvládneme líp." Oblékaly se do krásných sárí a výstavních sukní, aby byly krásné na závěrečném videu a tančily opravdu skvostně. Když už jsme se skoro loučily a děkovaly za krásný víkend - dámy opět překvapily: "A co Bobík? ...No jasně, ještě jsme netančily Bobíka...Že chcete Bobíka ženský, že jo?..." A bylo hned jasno - Bobíkem jsme se vítaly, Bobíkem jsme se loučily a ohraničily jsme tak jedinečným způsobem stejně jedinečný taneční víkend.
Za sebe i za Helenku bych ráda řekla, že to se všema dámama bylo naproto úžasný, skvěle se nám tančilo, učilo, výkladalo taneční i netaneční látku. Rozhodně jsme se nenudily a byly jsme opravdu moc potěšené veškerou pílí, energií a odhodláním, které jsme na víkendu viděly. Těšíme se moc na další obdobný výlet, který plánujeme uspořádat co nejdříve!!!
Vaše Helenka a Nikol
|
|
Diskuze: (
